RECENZE: Alanova válka I-III (Kolekce) – Emmanuel Guibert

Jméno francouzského scénáristy a kreslíře Emmanuela Guilberta mi po přečtení komiksu Fotograf, jež na naší stránce dostalo zasloužený plný počet hodnocení, utkvělo v hlavě a nemohl jsem se dočkat, až si od tohoto pozoruhodného vypravěče a ilustrátora cizích příběhu přečtu jeho další dílo. Při mé oblíbené činnosti procházení komiksů, které u nás vyšly a do budoucna vyjdou, mi padlo oko na trojdílnou sérii Alanova válka, kterou má na svědomí moje oblíbené nakladatelství Meander. Po komiksu jsem toužil o to víc, když jsem se dozvěděl, že se část děje odehrává i v naší kotlině, protože pro čtenáře je vždy přitažlivé, když cizí autoři vyprávějí o vaší zemi. A fakt, že existuje souborné vydání všech třech dílů, také nebyl k zahození.

Spisovatel Emmanuel Guilbert vypráví příběh Alana Ingrama Copa, s nímž se náhodou potkal na dovolené v devadesátých letech na francouzském ostrově Ré. Zde začalo jejich neobvyklé přátelství. Na základě setkání tehdy třicetiletého Emmanuela se sedmdesátiletým veteránem Alanem, od kterého se dozvěděl o jeho životním příběhu, vznikl tento komiks. Příběh Alanova válka autobiograficky mapuje život stejnojmenného hrdiny od útoku na Pearl Harbor v roce 1941 až někdy do raných osmdesátých let minulého století. První dva díly se zaměřují na Alanovu vojenskou službou během druhé světové války, třetí díl se zaobírá převážně obdobím po jejím konci.

Protože se komiks opravdu, ale opravdu dopodrobna zaměřuje na popis každé činnosti a události, která se Alanovi stala během výcviku či pozdějšího nasazení ve druhé světové válce, dalo by se předpokládat, že si ho užijí především ti, kteří holdují vojenství a vojenské tématice. Alanovy historky jsou ale natolik poutavé a Guilbertem vypravěčsky mistrně podané, že se snadno vcítíte do hlavního hrdiny a všechna jeho armádní dobrodružství budete hltat, přestože vám může být téma vojny a války na míle vzdálená. Upřímnost a otevřenost, s jakou nám Alan svůj život představuje, jen přispívá na čtivosti komiksu.

Alan se dostane na frontu až ke konci války a jeho účast je kromě pár výjimek tvořena především zážitky bez bojového konfliktu, protože se vlastně k žádné bitvě ani nepřiblíží. Komiks tak přináší netradiční pohled na válku z pozice člověka, který se jí sice zúčastnil, ale vše už bylo skoro dobojováno. Alanův příběh funguje jako sonda do všedních dní obyčejného vojáka (a později řadového občana), na kterého nečekají velké věci, jen ty malé každodenní, ale převyprávěné tak přitažlivou a zajímavou formou, že se pro čtenáře stanou neméně důležité. V tomhle ohledu funguje komiks dokonale.

Hlavní hrdina v průběhu prvních dvou dílů nenápadně upozorňuje na absurdity vojny války, což zapříčiní, že se budete většinu času usmívat, navzdory tomu, že zrovna čtete dílo o druhé světové válce. Také vás překvapí, jaká neobvyklé témata a události se v Alanově válce vyskytují, tak odlišná od obvykle ukázaných věcí z té doby. Naproti tomu poválečné období ve třetím díle už není tak zábavné jako předchozí díly. Detailně se zde líčí způsob života ve dvacátém století, je tu hodně časových skoků, slepých míst a příběh nepůsobí tak souvisle. Třetí díl zachycuje nejdelší časový úsek v Alanově životě a oproti válce paradoxně dost zvážní a zesmutní. Je tu hodně času věnováno filozofování a přemýšlení nad životem. Ale kvalitu si udržuje stále, protože i ta nejobyčejnější historka se díky rozenému vypravěči Guibertovi stane poutavou. Přece jen bych se ale raději dozvěděl něco o jeho ženách, než četl historku o tom, že viděl někde králíky na poli.

Emmanuel Guilbert používá zajímavou techniku, co se týče ilustrace. Některé panely vytvářejí dojem, jako by překreslil fotografie do všech detailů, přesných úhlů a rozměrů, a pak se rozhodl, že to protáhne filtrem a trochu rozmázne, aby to nebylo tak dokonalé. Naopak postavy a speciálně jejich obličeje přenesl do obrazů Guilbert co nejjednodušším způsobem, ve stylu dvou teček pro oči, čárku pro obočí a pusu a kulatý nos. Může se stát, že někdy je panel plný všemožných podrobností a odstínů černé, jindy zase kromě jedné postavy zhola bílý. Dohromady to vypadá moc pěkně a často budete i žasnout nad tím, jak kresby vypadají živě a autenticky, přestože Guilbert pracuje skrze vzpomínky někoho jiného a mohl čerpat jen z vyprávění Alana a z dobových materiálů.

I když se mi ve Fotografovi líbilo spojení skutečných fotografií s kreslenými panely, komiks tvořený čistě ilustrací vytváří přeci jen konzistentnější dojem a čtenář se tak může více ponořit do Alanova vyprávění, nerušen změnou vzhledu. Navíc matně nažloutlé stánky působí přívětivě na oči. Aby ale vše nebylo jenom krásné a zalité sluncem, tak font použitý pro text mi nesedl. Ačkoliv vypadá vizuálně hezky a střídání bílého a černého textu podle pozadí do komiksu skvěle zapadne, nemohu popřít fakt, že se mi komiks trochu obtížněji četl. A zvykal jsem si na to hodně pomalu.

To ale ve výsledku nezmění fakt, že souborné vydání komiksu Alanova Válka I-III (Kolekce) patří k těm nadprůměrnějším komiksům. Úplně vás pohltí a stoprocentně vás bude bavit. Je to jeden z těch případů, který by jinde než na papíře působil nezáživně, ale tady ho vstřebáte za jedno odpoledne, protože prostě nebudete chtít přestat číst. Dárková kazeta, ve které se tři díly nacházejí pospolu, by zasloužila spíš tvrdé desky. Měkký obal nevydržel moc dlouho neponičen (neměl jsem ho tak moc dlouho nechávat v batohu), což mi nakonec ani moc nevadilo, protože jsem stejně měl v plánu jednotlivé díly vyndat a uložit odděleně do knihovny. Přesto doporučuji pořídit si souborné vydání, protože jeho cena vyjde levněji než kupovat všechny díly po jednom. A to se vyplatí.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ MEANDER

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!