RECENZE: Paper Girls 1 – Brian K. Vaughan

Osmdesátá léta plná pestrých barev, módních výstřelků, obchoďáků a automatových heren už nějaký ten čásek slouží scénáristům jako oblíbené pozadí pro jejich příběhy. Nejinak tomu je i u autora komiksu Paper Girls Briana K. Vaughana, jenž zasadil svůj příběh o čtyřech roznašečkách novin do dekády vzniku MTV a krajiny svého dětství. Je pár hodin po Halloweenu roku 1988 a na předměstí jednoho amerického městečka se schyluje k událostem, které mohou ovlivnit budoucnost i osud celého světa. Hlavní hrdinka Erin a její tři nové kamarádky se zapletou do války mezi cestovateli času, když náhodou při obyčejné roznášce novin potkají párek zahalených postav, které navždy změní jejich životy.

Vaše životy komiks pravděpodobně nezmění, ale připravte se na šílenou jízdu. Autor komiksu se pravděpodobně inspiroval pejskem a kočičkou, když vařili dort a narval do prvního dílu komiksu Paper Girls všechno, co má rád. Dočkáme se tak cestování v čase, dinosaurů, mutantů, laserových pistolí, vesmírných lodí, klonování a výčet ani zdaleka nekončí. Protože když už si říkáte, že by to mohlo stačit, tak vám třeba naservíruje epický souboj kaiju v podobě obřích želvušek. Pro představu želvuška je normálně velká asi jen půl milimetru a vidět bojovat mezi sebou dvě, které boří baráky a krev z nich stříká kolem sebe, stojí za to.

Naštěstí vám ale po takhle upečeném dortu špatně nebude, protože Vaughanovi se podařilo všechny ty zdánlivě nesourodé věci ukočírovat. Ve výsledku tedy nebudete zvracet nad celkovou přeplácaností, ale zhltnete zábavný a napínavý komiks na první dobrou. Skvěle obsazené hlavní role v podobě sympatických dívek, které nejdou pro ránu a poslání někoho do prdele daleko, si hned oblíbíte a společně se vydáte na vzrušující dobrodružství plné záhad i tajemství a mraky nezodpovězených otázek. Například třeba té, jestli Brian K. Vaughan má smlouvu s Applem na reklamu nebo zda je opravdu tak velký fanoušek, že dal přístrojům s logem ukousnutého jablka tak důležitou roli v ději.

A nezůstal jen u Applu. V komiksu je další spousta současných, ale hlavně osmdesátkových popkulturních odkazů, které dotvářejí perfektní atmosféru let minulých. Díky dnes tak oblíbené stylizaci do osmdesátých let se čtyřmi hlavními protagonisty, kteří jezdí na kole a řeší problémy přesahující rámec normality, se nevyhnete pocitu, že komiks těží na slávě seriálu Stranger Things. Jenže chyba lávky. První díl Paper Girls vyšel o rok dříve a dalo by se polemizovat, zda seriál nehledal mimo jiné nápady i v tomto grafickém románu. Jen s tím rozdílem, že místo na sci-fi a paranormální jevy se zaměřil na hororovou a mysteriózní tématiku.

Pocta osmdesátek se podepsala i na výtvarném zpracování, které díky paletě temně neonových barev podtrhuje esenci doby, kdy frčelo disko a všechno bylo barevnější a křiklavější. Díky ostrým liniím zdůrazňující obrysy postav a všeho, co se vyskytuje na obrázcích, výsledná ilustrace dostatečně vynikne a dodá komiksu ten správný říz. Sci-fi prvky a výjevy jsou dostatečně bláznivé, aby nás hned zaujaly a bezesporu dokázaly, že autoři mají obrovskou fantazii, pravděpodobně podpořenou trochou té kyseliny. Kresba a použité barvy jsou jedním slovem nádherné, komiksu dodávají jedinečnost a dobře se hodí k příběhu, který se na stránkách odehrává.

Ten skončí jak jinak hodně otevřeně a musím přiznat, že se díky strhujícímu a zábavnému prvnímu dílu těším na další dvě pokračování (pokud jsem počítal správně). Mimo jiné také proto, že pozadí soumraku, noci a bouří nahradí na posledních stránkách sluneční obloha a celá temná kresba se rozjasní a vypadá svěže a ještě lépe. První díl zanechal mnoho nezodpovězených otázek a bude zajímavé sledovat, co dalšího nám Brian K. Vaughan dokáže představit v už tak šíleném příběhu, kde se může objevit naprosto cokoliv a bude to mít určitě logické vysvětlení. Uvidíme, ale očekávám mimozemšťany a války světů.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!