RECENZE: Zaklínač – Blednoucí vzpomínky – dávka temnoty a deprese

Zaklínačské povolání přináší mnohá úskalí. Když máte to štěstí, že se narodíte do rodiny, která vás nemůže uživit a prodá vás té chásce bezcitných vědmáků, čeká vás dost perných okamžiků, než se vůbec zaklínačem stanete. Zkouškou trav, kdy do vás naperou litry elixírů, mutagenů a jedů, to začíná, neuvěřitelně náročným a tvrdým výcvikem ke zdokonalování boje to končí. Ale ani pak nemáte vyhráno, protože vás na stezce čekají chtivé a žárlivé čarodějky, skotačivé klepny, bardi, co musíte tahat z průšvihů a také lidští netvoři, pro které budete zabíjet ty nelidské netvory. Ale co když už zbývá monster pomálu a vy nemáte pomalu ani na žvanec do huby? Co pak? Přesně tyhle otázky trápí našeho milého bělovlasého Geralta v novém komiksu Zaklínač – Blednoucí vzpomínky.

Monstra postupně vymírají a zdá se, že zaklínačské řemeslo bude brzy minulostí. Geralt putuje na stezce v Povissu se svým ořem, který se dozajista jmenuje Klepna, a zkouší si najít práci. Bohužel kromě nabídky na zápas s místním hromotlukem a lovení ryb s místním rybářem nic nenalézá. Ve chvíli, kdy se rozhoduje, co udělá se zbytkem svého života, obdrží pozvání od starostky městečka Badreine, aby se dostal na zoubek smečce mlhavců, kteří ohrožují místní děti. Zakázku splní, ale podivné chování mlhavců a starostky, která neříká úplnou pravdu, mu nedají spát a tak se víc a víc noří do tajností, jenž městečko obklopují.

Hlavní téma celého komiksu se zabývá smyslem a předurčeností vašeho života, a co se může stát, když o ně přijdete. Zaklínač – Blednoucí vzpomínky je svazek čtyř navazujících sešitů, kde se Geralt v každé z nich postupně potkává s několika lidmi, kteří stejně jako on ztratili nebo ztrácejí to či ono, co naplňovalo jejich bytí. Čtenář by mohl očekávat, že se Geralt díky nim dokáže s nadcházející budoucností bez svého řemesla lépe vyrovnat, ale postavy, které na své cestě potká a u nichž sleduje jejich boj s životem, mu v podstatě žádnou úlevu nepřináší a z komiksu se tak stane jedna velká smutná cesta sklíčenosti.

Překvapilo mě, jak moc depresivní příběh si pro nás autor Bartosz Sztybor připravil. Jestliže vám bude začátek připadat dost pochmurný, připravte se, že v průběhu se bude melancholické ladění komiksu stupňovat a hlavně že ani konec nepřinese žádné „a žili šťastně až do smrti“. Spíš „žili šťastně ve lži, než čaroděj umřel“. Přesto nám autor trochu té naděje v poslední bublině dopřeje. Ale je to jen malý paprsek slunce v černých bouřkových mračnech, který moc nezmírní celou tu beznaděj čišící z komiksu. Nepamatuju si, že bych něco tak depresivního četl i v jiných zaklínačských dílech

Rozhodně se ale příběh mezi ostatními zaklínačskými povídkami neztratí, právě naopak. Svoji kvalitou, působivým příběhem, ponurou zaklínačskou atmosférou, stylem vyprávění i čtivostí bych si ji dokázal představit vedle dalších povídek od Andrzeje Sapkowského a nenapadlo by mě, že ji nepsal on. I zde je kladen důraz na mezilidské vztahy, nečernobílé postavy a situace, filozofování ohledně otázek smyslu života a na neodmyslitelnou dávku cynického humoru. A také na vedlejší příběhy, které vás mnohdy chytí za srdce víc než ten hlavní. O tom by mohla vyprávět příběhová odbočka s rybářem a sirénami, která na mě ve výsledku zapůsobila více než hlavní příběh.

Výtvarná stránka mi moc nesedla. Kreslíři hodně používají černou a temnější odstíny barev, které krásně podtrhují ponurost komiksu, bohužel kresba působí nehezky a mimika obličejů postav trochu odbytě a divně. Hlavně mlhavci vypadali spíš vtipně než strašidelně. Geralt na obálce je asi jeho nejhorší vizuální ztvárnění, které jsem kdy viděl. Doprovodné texty na pokračování v podobě dopisu nebo deníku v obrázkových panelech zase rušili a odváděli pozornost od čtení. Měli navodit atmosféru, ale působily spíše jako přítěž. Kdyby to bylo v rámci jedné stránky, tak budiž, ale skoro přes celou kapitolu to bylo otravné.

Přes nedostatky na poli výtvarného umění a doprovodných textů nemůžu grafickému románu Zaklínač – Blednoucí vzpomínky upřít fakt, že se jedná o výjimečné a povedené dílo, které ve mně rezonovalo dlouho po přečtení. Pár komiksů se zaklínačem jsem už přečetl, ale žádný se nepřiblížil tak moc geniálnímu dílu mistra Sapkáče jako právě Blednoucí vzpomínky. A nejenom přiblížil. Komiks klidně může hrdě vedle něho stát, protože skvělý příběh s temnou a smutnou atmosférou do vás zaryje vlčí drápky a nepustí. Jen škoda, že to bylo tak krátké. Další zaklínačský komiks napsal také Bartosz Sztybor, doufejme, že ho k nám Nakladatelství Crew dostane co nejdříve.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!