RECENZE: Star Wars - Popel Jedhy - Vzpoura na Mon Cale

V dalším díle ze série komiksové ságy Star Wars se tvůrci zaměřili na rebely a jejich krůčky k destabilizaci Impéria v dobách po zničení první Hvězdy smrti. Jinými slovy dostaneme možnost nahlédnout do dalších zajímavých mezikapitol, které filmy nenabídly. Tentokrát zjistíme, jak to bylo s Jedhou po událostech z filmu Rogue One a dočkáme se také příběhu z domovského světa admirála Ackbara.

Ale úplně na začátku odbočíme na Tatooine, kde jistý poustevník Ben dohlíží na malého chlapce, který se až nápadně podobá svému otci. Tyhle otázky, co dělal Obi-Wan na písečné planetě, než se to trochu zvrtlo a z Luka se stal adept Síly a z tety Beru a strýčka Owena ohořelé škvarky, by měl snad uspokojivě osvětlit chystaný seriál Obi-Wan Kenobi. Než se ho dočkáme, ale dají občas komiksy nahlédnout pod pokličku a nějaké střípky nám ukážou. A jak se můžete dočíst v kratším úvodním příběhu, Obi se rozhodně nenudil.

Pravidelným čtenářům stačí zmínit jméno wookieského námezdního lovce Černého Krrsanatana a budou vědět, že tohle vyprávění bude stát za to. Sice tahle zkazka nepřináší nic zásadního pro universum, ale jde o poctivou adrenalinem navoněnou jízdu, ve kterém jde Obimu po krku skutečně nebezpečný protivník. Jako mezi mlýnskými kameny se musí cítit Owen, jenž se upřímně snaží držet Luka od nesnází, za které podle něj ale může i Obi-Wan.

Popel Jedhy a Vzpoura na Mon Cale rozvíjejí větší příběhové celky, které se odehrávaly už v předchozích knihách. V prvním zmíněném se vrací královna Trios, která nadále hraje svou partii na obě strany. Má poskytnout Impériu pomoc, aby se na Jedhě dál mohly těžit cyber krystaly, proti čemuž bojují místní rebelové, které dřív vedl Saw Gerrera, a kterým na pomoc přichází i Han, Luke a Leia.

Vzpoura na Mon Cale uzavírá vyprávění, které začalo v předchozí knize v příběhu Moře v plamenech, kdy se hrdí Moncalamariané nakonec sklonili před Impériem. Leia se ale snaží ve vodním národu zažehnout rebelskou jiskru a popostrčit regenta planety k tomu, aby se připojil k povstání, k čemuž neváhá vyzkoušet vskutku originální plán.

Jak je u Star Wars komiksů zvykem, i tentokrát je kniha napěchovaná akcí. Přestřelky, souboje nebo třeba partyzánské akce čtenáře vtáhnou a zvednou mu tep. Vzpoura na Mon Cale potěší zase vskutku originálním a hravým plánem, který zahrnuje jednoho sebestředného měňavce, jednoho Moffa a jednu krásnou moncalamariánskou operu. U čtení se tedy budete bavit, ostatně jako snad u jakéhokoliv Star Wars komiksu. Nicméně tentokrát se myslím stejně jako já neubráníte pocitu, že příběhy jsou hodně doplňkové.

Universum skutečně neprohlubují, jenom rozšiřují a vyplňují místa, kterým se filmy vyhnuly a chybí jim něco navíc. A jakkoliv rouhačsky to bude znít, je to možná i tím, že v partě rebelů možná nejsou až tak čtenářsky vděčné postavy, jako jsou ty s temnějšími rysy povahy. Tady to svým hláškováním a špičkováním táhne zejména Han s Cheewiem, ale přiznejme si, že princezna Leia a Luke jsou prostě ve svých rolích trochu suchopární. Obiho tatooinské dobrodružství je naštěstí moc velká jednohubka, aby se člověk takovými malichernostmi zabýval a tím pádem aspiruje asi na nejlepší pasáž knihy.

Ve dvou dalších příbězích jsou nejzajímavější ty momenty, které jsou věnovány postavám, jejichž motivace nejsou úplně jasné, jsou zastřené nebo jsou zkrátka čistě sobecké. V Popelu Jedhy tak ty nejlepší chvíle obstarává královna Trios, která umí rozehrát nebezpečnou hru, u níž mě vyhlídka na její konec naplňuje velkými očekáváními. Vzpoura na Mon Cale je zase doslova představením narcistního měňavce, bez kterého by upřímně byl příběh poloviční. Inu, prostě jenom klaďasové tolik netáhnou a je dobře, že dostali prostor i postavy trochu barvitějšího charakteru.

Jako obvykle se můžete těšit z kresby, která je jedním slovem úžasná. Myslím, že už jsem tenhle příměr u Star Wars komiksů někdy napsal, ale při čtení mám dojem, jako kdybych koukal na filmové storyboardy, které stačí rozpohybovat. Obrazy mají dynamiku, vykreslení postav a prostředí sází na realističnost, známé obličeje tak věrně odráží jejich “skutečnou” filmovou podobu a díky tomu čtení opravdu vtahuje. Ilustrace pracuje i hodně dobře s akcí, takže několik panelů dokáže věrně navodit pocit adrenalinu a napětí z přestřelek.

Čtení mi i tentokrát odsýpalo pod rukama, pro větší spokojenost mi snad chyběli již zmíněné silnější, barvitější charaktery, které čtenáře strhnou. Malým mínusem také je, že jsem z nabídnutých příběhů necítil větší osudovost, silnější dopad, ale přišly mi jen jako malá nadstavba k doposud odvyprávěnému. Přesto jsou to jen malé kaňky na jinak opět výtečném komiksu, který řadě Star Wars vůbec ostudu nedělá. Naopak pořád nese prapor až překvapivě a nebývale silné komiksové řady dál dost vysoko.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ ALBATROS MEDIA

8/10

Hodnocení

Trochu slabší, nebo spíše jednobarevnější charaktery a vyprávění, které na mě působilo trochu jako doplněk k universu, i když barvitý, dělají z popelu Jedhy o fous slabší kousek než jiné Star Wars komiks, ale skutečně jen o málo.