RECENZE: Rytíři z Heliopole 2 – Alejandro Jodorowsky

Půl rok se s půl rokem sešel a my se konečně dočkali druhého dílu komiksu Rytíři z Heliopole s podtitulem Dílo v červené, dílo ve žluté. A jelikož byl první díl parádní a já se moc těšil na pokračování, bylo to čekání velice dlouhé. Nekonečná doba pro mě, chvilka pro rytíře z Heliopole, pro tajný spolek lidí obdařenými schopnostmi, kteří si díky tajemným rituálům prodlužují svůj život, řídí chod naší planety a jsou hlavními hybateli celého komiksu. A ze všech rytířů se příběh zaměří na Asiamara, mladého muže s mužskými i ženskými orgány, který nás vezme za dobrodružstvím, na jehož konci by se měl stát králem celého světa.

Příběh, který nám v minulém díle začal jako variace na Muže se železnou maskou, se poněkud roztříštil a rozlezl se díky Jodorowského bujné fantazii do zajímavých směrů a rozměrů. První kapitola komiksu dokončí příběh Napoleona, který se rozhodl stát se císařem celého světa. Stejně jako v prvním díle, i tady ho musím vyzdvihnout, jelikož Napoleon vystupuje jako úplnej blázen a magor. Příběhu dodává pořádnou šťávu a společně s četařem Lemorpionem vytváří komickou dvojku, z jejichž dialogů vám budou cukat koutky, protože jsou jednoduše vtipné a zábavné.

Druhá kapitola nás zavede do Londýna, kde právě řádí Jack Rozparovač. Asiamar se mu musí dostat na kobylku, protože ohrožuje plány tajného spolku rytířů. Bohužel se na misi objeví nečekané komplikace, které navždy ovlivní jeho vnímání tajemného řádu. Ve druhém příběhu se naopak musím poklonit obrovské imaginaci Jodorowského a jeho smyslu pro vyhrocené situace. Do fantasy žánru s alternativní francouzskou historií přimíchává trochu sci-fi, aby se čtenář moc nenudil (jako by to bylo někdy u jeho díla možné) a ve výsledku dostaneme překvapivé zakončení, které jsme si nepředstavovali ani v nejdivočejších snech.

Ač by se díky množství akce, bitev, napětí a vystřikující krve mohlo zdát, že hlavním tématem příběhu bude výpravné dobrodružství, opak je pravdou a obě kapitoly se zabývají vlastně spíše láskou. Rozkol, který má Asiamar v sobě díky dualitě obou pohlaví, způsobuje, že se necítí ani jako muž, ale ani jako žena a velmi tím trpí. V prvním příběhu se musí vyrovnat s nešťastnou láskou, která ho navzdory zdravému rozumu spojila s Napoleonem a jež ovlivňuje jejich životy. Ve druhém konečně přijme sám sebe, ale zamiluje se do ženy, která by mohla zničit vše, o co většinu života usiloval. Láska Asiamara ovládá, způsobuje mu muka i potěšení a formuje celý příběh komiksu Rytíři z Heliopole 2.

Docela by mě zajímalo, co se Jodorowskému odehrávalo v jeho zvrhlé, bláznivé a geniální hlavě, když se rozhodl, že do svého historicko-mystického příběhu přidá ještě mimozemšťany. Pravděpodobně si řekl, že téma o klasické konspirační teorii, že naší zemi ovládá skupina vyvolených nadlidí, je málo šílená a přidal k tomu ještě další oblíbenou konspiraci o tom, že nás ve skutečnosti ovládají návštěvníci z cizích planet. Zprvu mě to zarazilo, protože mi příběh přišel potrhlý a bohatý na zvraty tak akorát, ale pak jsem si řekl, proč vlastně ne. Komiksu to na působivosti neubralo, příběh nabral ještě větší grády a stal se vlastně epičtější a monumentálnější než kdy před tím.

A bodejť by ne, když se hlavní hrdina a ostatní rytíři z Heliopole nakonec dostanou i do vesmíru. Na čemž se pořádně vyřádil kreslíř Jérémy, který ale odvádí vynikající práci v celém komiksu. Úžasně detailní vyobrazení krajin, zahrad, tajných sídel a pařížských budov na Zemi vystřídá vesmírná nicota a podivuhodné planety a čtenář může ty krásné scenérie jen obdivovat. Skvostnou kresbou kosmické lodi řádu s biomechanickým vzhledem vzdává Jérémy dozajista hold umělci H. R. Gigerovi. Určitě se vyplatí u každého obrázku na chvíli zastavit a pozorně zkoumat každý kousíček panelu, protože propracovanost a půvab Jérémyho kreseb člověka uchvátí. Mimika postav nezaostává a akce oplývá potřebnou dynamikou a plynulostí. Jen je škoda, že obraz na začátku druhé kapitoly vypadá lépe než ten, co je na obalu knihy. Podobný pocit jsem měl už i u prvního dílu. Ale nevadí, protože díky většímu formátu se i tak budou oba dva díly vyjímat v knihovně náramně.

Druhý díl Rytířů z Heliopole nezklamal a dostali jsme ještě bláznivější, dobrodružnější a zábavnější příběh, než který bychom mohli po první části čekat. Finální střet mezi rytíři z Heliopole a kurvami svaté Matky by zasloužil trochu epičtější souboj, kde by se mohlo i umírat, ale člověk nemůže mít všechno. Za to jsme se mohli alespoň na chvíli podívat i mimo Zemi. Jodorowského spojení alternativní historie s fantastickým příběhem o řádu rytířů, který ovlivňují chod našeho světa svojí originalitou, akcí a dechberoucí výtvarnou stránkou dokáže pohltit a já se považuji za šťastného, že se mi tenhle nádherný majstrštyk dostal do rukou.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!