RECENZE: Košík plný hlav – Joe Hill

Americký spisovatel a mistr hororu Stephen King stvořil za svůj plodný život kromě spousty kvalitních románů a povídek také tři děti, z nichž dvě se potatili a podobně jako on našli zalíbení v psané tvorbě. Nejmladší z hororového sémě Owen King se věnuje televizní produkci, psaní knih a grafických novel a spolu s otcem spolupracoval na románu odehrávajícím se v ženském vězení s názvem Růženky, který byl přeložen i do češtiny. Jeho starší bratr Joseph Hillström King, známější pod pseudonymem Joe Hill, si u nás přihřál polívčičku trochu víc a kromě jeho nejznámější série Zámek a klíč nebo třeba ďábelských Rohů mu u nás díky Nakladatelství Crew letos vyšel i komiks Košík plný hlav. A na ten se právě teď podíváme.

Grafická novela s poetickým názvem slouží jako vlajková loď a první série, kterou Joe Hill rozjel ve svém nově založeném nakladatelství Hill House Comics, jenž slouží pod hlavičkou DC Comics. Komiksový ilustrátor pracující pod pseudonymem Leomacs vdechl život scénáři od Joea Hilla a první sešit komiksu o tajuplné dívce ve žluté pláštěnce nosící podivuhodný košík spatřil světlo světa v říjnu 2019. V následujících měsících vyšlo nově rozjetém nakladatelství dalších šest komiksových sérií od různých scénáristů a kreslířů. Jmenovitě třeba The Dollhouse Family nebo Plunge, ke kterému také napsal scénář Joe Hill. Všechny vydané řady spojuje hororový žánr, jenž mají autoři i kreslíři v krvi.

Děj komiksu nás zavede na počátek osmdesátých let do přímořského města Brody Island ve státě Maine, kde hlavní hrdinka June přijíždí navštívit svého přítele Liama, jenž zde dokončuje letní stáž jako pomocný policista v místním sboru. Slunénko svítí, ptáci zpívajů, lásky mají všichni na rozdávání a to by bylo, aby se něco nepokazilo. Později ten den z místního vězení uprchnou čtyři trestanci a při útěku se dostanou až k domu místního policejního náčelníka Wadea Clausena, kde tráví June a Liam večer. Dvojice je přepadena, rozdělena a Liam unesen. Jeden z uprchlých trestanců se pokusí dostat i June, ale ta v sebeobraně uchopí starověkou sekeru, kterou má ve své soukromé sbírce rodina Clausenů, a usekne zločinci hlavu. Hlava se ale netváří, že by se rozhodla vydat na onen svět, začne s June komunikovat a rozjede se příběh, ve kterém se to bude mlátit hlava nehlava.

Autoři komiksu skládají v Košíku plném hlav poctu osmdesátkovému hororu a v pekelné jízdě znamenitě kombinují brutální scény s černým a morbidním humorem. Přestože se ale jedná o žánr hororu, bát se pravděpodobně nebudete ani jednou a celý příběh víc tíhne k thrilleru, kde se kromě zabíjení hodně a často vtipkuje. Magická sekera a mluvící hlavy příběh sice obzvláštňují, ale dovedu si představit, že by se grafická novela klidně obešla i bez nich a ve výsledku by tak dílo mohlo více tnout do živého, když by děj byl postaven na reálnějších základech. Kriminální a detektivní prvky by tomu více hrály do karet.

Příběh sledujeme z pohledu sympatické June a s ní postupně rozmotáváme klubíčko intrik a tajností, jenž dohromady vytvoří pečlivě vystavěný detektivní příběh o spiknutí zvrácených mužů na ostrově Brody Island. Každá kapitola nabídne pořádný zvrat, a každé nové odhalení nás víc připoutá k příběhu, jenž budeme tím nadšeněji konzumovat. Když se po napínavých minutách čtení konečně dostaneme k poslednímu kousku zamotané skládačky, jenž celý komplot převrátí naruby, nezbyde vám, než se začít smát s hlavní představitelku a v duchu gratulovat Joeu Hillovi, jak se mu celý děj i finální obrat geniálně povedl.

Kresba je oldschoolového charakteru, hodně vybledlá, ale k osmdesátkovému feelingu se vlastně celkem hodí. Kreslíř Leomacs tíhne k lehké karikatuře a to při vypjatých situacích nepřispívá moc k dramatické atmosféře. Spíše ji ruší. Určité scény pak nemají kýžený efekt, když se kolem vraždí, teče krev nebo se odehrává něco dramatického a postavy se tváří jak z animovaného filmu pro děti. Celkově obličeje postav nejsou moc hezké. V každém panelu vypadají jejich tváře trochu jinak, někdy i s hodně vyhrocenou mimikou, že si pak ani nemůžete vybavit, jak který hrdina ve skutečnosti vypadal. Pochválit ale musím hru se světlem a stínem, celkové ztvárnění deštivých a nočních scén, které působí patřičně děsivě a také nádhernou ilustraci na deskách knihy, která se skrývá pod přebalem.

Čekal jsem temný horor, nakonec jsem ale dostal zábavnou a svěží jednohubku s originálním příběhem a mysteriózním nádechem, u které si do poslední stránky nebudete jisti, co je pravda a co mystifikace. Kresba určitě nebude patřit k mým oblíbeným, některé brutální a epické scény ale stojí za zhlédnutí. Dávám osm useknutých hlav z deseti.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!