RECENZE: V zajetí démonů 3 – Na ďáblův příkaz
Paranormální vyšetřovatelé Ed a Lorraine Warrenovi se vrací potřetí. Tentokrát jim ale záda nekryje James Wan, ale ne moc zkušený čučkař Michael Chaves, který zkoušel režii pouze s podprůměrným filmem La Llorona. Což je na finálním filmu znát, protože místo kvalitního žánrového filmu, jsme dostali vcelku průměrný horor spoléhající na lacinější berličky a smrdící fádní rutinou.
Manželé Warrenovi se tentokrát zapletou do nepovedeného vymítání, kdy démon kvůli nepodařenému exorcismu vklouzne do nového hostitele, mladíka Arneho, který pod jeho vlivem zabije člověka. Dostane se do vězení, bude souzen a hrozí mu trest smrti. Warrenovi se rozhodnou shromáždit důkazy, že vše proběhlo na ďáblův příkaz, ale zároveň hrozba z astrálního světa není zažehnaná a ohrožuje jak novopečeného vězně, tak oba paranormální vyšetřovatele.
Příběh si tím na sebe klade značně náročnou misi s cílem vše zdárně ukončit, čímž se vcelku rozplizavá do natahovaného příběhu, který mě chvílemi vyloženě nudil. Chybí v něm prvky, které by mě víc přikovaly do sedačky a spoléhá na laciné lekačky založené spíš na vizuálním hnusu než dobře vypointované scéně.
Jakkoliv je třeba prvotní vymítání ještě fascinující (a v divákovi se i podobnými záběry snažící evokovat Vymítače ďábla), tak brzké ztvárnění démonovy síly, která s malým chlapcem lomcuje a vytáčí ho do vývrtky, spíš otupuje moje další napětí a nic dalšího, ani oživlý tlustý umrlec, už na mě takřka nepůsobí. Nejsem fanatický zastánce teorie, že nejvíc děsivé je to, co nevidíme, ale tady se s plíživým strachem vůbec nepracuje a potenciální dramatická scéna zaniká kvůli tomu, že člověka vůbec nepřekvapí.
Filmu chybí jakási intenzita, kterou se ještě oba předchozí filmy vyznačovaly, a tak místo postupného budování napětí Chaves raději sklouznul k rutině, přičemž zkušenějšího hororového diváka nemá vůbec čím překvapit. V zajetí démonů se tímhle stává podobným průměrem jako většina vedlejších příběhů jako jsou Annabelle nebo Sestra. Tahle fušeřina vynikne o to víc, když si člověk uvědomí, že ve finále civilní vyšetřování ukotvené v realitě a obyčejnější scény působí daleko přirozeněji, než když se na nás valí filmové strašení.
Je to škoda, protože ústřední duo je pořád vcelku sympatická dvojka. Z toho, co vím, určitě sympatičtější než skuteční Warrenovi, ale je to prd platné, když se ty nejdramatičtější scény odehrávají v záběrech z roztřesené zmatené kamery a za překotného střihu. Padouch, který celou tuhle strašárnu osnuje, zůstává nakonec hrubě nevyužit a je spíš motivem, kvůli kterému se vše děje než důstojným soupeřem, který by vzbuzoval divákův repsekt.
Nejsvětlejšími chvílemi jsou tedy ty, kdy se na plátně objevuje John Noble ve vedlejší postavě faráře, který se dříve zapletl se satanisty a Warrenovi s ním chodí svůj případ konzultovat. Jednoduché dialogy v jeho sklepním “muzeu” mají mnohem víc atmosféry než většina bubákových scén.
Ve finále ale V zajetí démonů 3 nelze šmahem odsoudit jako vyloženě mizerný film. Ale vzhledem k tomu, jak byla série rozjetá, mě prostě nenaplněný potenciál mrzí. Zejména protože si myslím, že kdyby režíroval James Wan, mohl to být, co se týče řemesla, mnohem zajímavější a tím pádem působivější film. Nezkušený rutinér Chaves ale i vlajkovou loď “Conjuring universa” stáhl k průměru.
Souhrn
Průměrná rutina, která málo čím překvapí. Jako hororová jednohubka se to pozřít dá.
I am ONE with the Force and the Force is with me!
Geek and Proud!