RECENZE: Zaklínač: Vlčí sen – absolutně boží podívaná!

“Zaklínač jako anime? Hmm, fuck, to přece bude úplná sračka, na to se fakt koukat nebudu,” ozývalo se všude na sociálních sítích od nevěřících Tomášů, když se zveřejnila novinka, že vznikne animovaný film na motivy Zaklínače. Jen my, moudří a světaznalí milovníci anime, jsme si začali mnout ruce, protože nám hned bylo jasné, že bychom se mohli dočkat něčeho jedinečného. Netflix po Castlevanii, Beastars nebo třeba Dota: Dragon’s Blood dokázal, že animáky prostě umí. Nebylo se tedy čeho bát a my se tak mohli začít těšit na budoucí pecku. A byla to pecka strýčku Křepelko, byla? To si pište, milé děti, že to byla jedna velká kulervoucí paráda.

Donekonečna se můžeme hádat, zda se za anime považuje jen animovaný seriál/film z Japonska nebo i díla z jiných zemí. Já to vždycky bral tak, že pokud to vypadá jako anime, tak to anime je a nezáleží na tom odkud. Zaklínače: Vlčí sen vyrobila streamovací platforma Netflix v koprodukci USA a Jižní Koreje a na jejich stránkách ho najdeme pod kolonkou anime. Film režíroval vcelku neznámý Kwang Il Han a vznikl pod taktovkou jihokorejského animačního Studia Mir, odpovědného třeba za již zmiňovaný seriál Dota: Dragon’s Blood nebo The Legend of Korra, pokračování skvělého Avatar: The Last Airbender.

V příběhu se posuneme v čase od hraného seriálu Zaklínač do minulosti, kdy se po světě potulovalo stále ještě hodně zabijáků netvorů, další se v laboratořích vytvářeli a vědmáci ještě nebyli vymírajícím druhem. Kdo se orientuje ve světě Zaklínače, tak hlavní příběh filmu se odehrává přesně v době, kdy byla dobyta pevnost a bašta zaklínačů Kaer Morhen, událost zmiňovaná i v knižní předloze. Hlavní postavou se stává zaklínač Vesemir, okouzlující sedmdesátník (vypadá samozřejmě tak na třicet) a pravděpodobně nejstylovější vědmák, jakého jste kdy viděli. Úplný opak Geralta. Věčně usměvavý a veselý Vesemir si užívá život plnými doušky a to, že je zaklínač, považuje za výhru v životě.

Skáče z jednoho dobrodružství do dalšího, vybírá si zakázky na ty nejhorší příšery, miluje peníze a je radost ho pozorovat v akci i v životě. Všechny díla o Zaklínačovi vždy spojovala postava Geralta, zachmuřeného a většinou mrzutého poutníka, který věčně proklíná svůj osud. Obrat o 180 stupňů při výběru hlavní postavy působí osvěžujícím dojmem a Vesemira si zamilujete po pár minutách. Jeho krůčky životem sledujeme již od dětství, kdy se rozhodne, že nebude chudý a bezvýznamný a jako pravděpodobně jediné dítě se rozhodne stát se zaklínačem dobrovolně.

Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, které se navzájem doplňují. První se zaměřuje na Vesemirovo dětství a výcvik v Kaer Morhen. Druhá nám ukáže Vesemira na vrcholu sil, kdy se musí postavit nové hrozbě ohrožující království Kaedwen i Kaer Morhen. Obě příběhové roviny krásně rozšiřují svět Zaklínače. Podíváme se tak na nemilosrdný výcvik zaklínačů i na děsivou a brutální Zkoušku trav, o které se ne nadarmo povídá, že ji přežije jen jeden chlapec z deseti. Epické dobytí Kaer Morhen zase uspokojivě odpoví na otázku, jak a proč se dostali zaklínači do nemilosti vůči ostatním.

Zaklínač: Vlčí sen obsahuje vše, co čekáte a zbožňujete na příbězích o Geraltovi. Dočkáme se temného a špinavého fantasy světa, politiky, intrik, děsivých monster, skvěle vystavěných postav, zajímavých hlavních i vedlejších příběhů, dokonce i zaklínače ve vaně. Nemůže chybět ani Sapkowského charakteristické nečernobílé vnímání světa, kde není patrné, která strana je ta špatná a která ta dobrá, protože všechno se to slévá dohromady. Za zmínku stojí určitě i fantastická hudba plná teskných i divokých houslových partů a jemných kytarových tónů. Hned úvodní balada vás dostane do té správné nálady, která vás do konce filmu už nepustí. A ta animace…

Od Studia Mir jsem očekával vynikající práci, ale ve výsledku překonali sami sebe. Zaklínač: Vlčí sen vypadá vskutku nádherně. Animace nabízí vždy více možností než hraná tvorba a tvůrci toho využili na 100 %. Kombinace klasické a 3D animace vynikla hlavně v propracovaných soubojích s úžasnou choreografií a u překrásných kouzel, kterých nám tvůrci naložili na rozdíl od seriálu vrchovatě. Stejnou měrou dostaneme i velké množství krve a násilí, které není sice tak brutální jak u netflixovského bratříčka Castlevanie, ale i tak se dočkáme pár useknutých rukou a hlav, propíchnutých obličejů i vyhřezlých střev a vydloubnutých očí.

Svět Zaklínače nabízí tisíce příběhů a postav a Vlčí sen nám podal důkaz, že se vše nemusí točit jen kolem Řezníka z Blavikenu. Spojení Zaklínače s anime dopadlo na výbornou a kouzlo Sapkowského světa je tu více než hmatatelné. Zamrzela mě jen krátká stopáž, film by klidně snesl i další půl hodinku, možná i celý seriál. Vůbec bych se nezlobil, protože se mi ten svět těžko opouštěl. Už aby bylo 17. prosince a my se mohli podívat na druhou řadu Zaklínače! Namlsán jsem po Vlčím snu dokonale.

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!