Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

RECENZE: Afterpunk – Jonáš Ledecký a Michal Suchánek

Když se člověk podívá do vlastních luhů a hájů, zdá se, že český komiks čeká zářná budoucnost. Michal Suchánek se Štěpánem Kopřivou po svém zářezu v Batman: Svět chystá vlastní příspěvek do komiksové antologii Joker, Jislová, Svoboda a Fishmeister zdárně přivedli na světlo světa originální superhrdinský komiks Supro, a když už jsme u Štěpánky Jislové, tak její Srdcovka našla cestu i do srdcí čtenářů, kteří běžně čtení komiksů neholdují. A snad i díky tomu nakladatelství Crew mohlo přivést na svět další autorský komiks, Afterpunk, který se zrodil v hlavách Jonáše Ledeckého a před chvíli již zmíněného Michala Suchánka.

Postapokalypsa, steampunk? Nikoliv! Tohle je Afterpunk. Již příjemně chytlavá slovní hříčka avizuje, že se mladí tvůrci pustili do něčeho, co tu nebylo. V návaznosti na svou vlastní dřívější práci se rozhodli v několika povídkách podívat na apokalypsu ze všech stran. Mimozemšťané? Ano. Zombies? Ano. Svět, který jakoby z oka vypadl Šílenému Maxovi? Ale jistě, ozvalo se z postapokalyptického sluchátka, jehož baterie se vybila kdysi dávno.

Kdybych měl volit jedno slovo, kterým bych celou sbírku měl vystihnout, zvolil bych překvapivě hravost. Navzdory ústřednímu motivu zkázy, který se vine jako radioaktivní spad celou knihou, totiž jde o radost plnou chytrých motivů, drobných vtípků a krásných odkazů, které fanoušky podobného žánru potěší. Ať už je to metaforické ztvárnění pohádky o Červené Karkulce, nebo můj nejoblíbenější vtip z celé knihy odkazující se na otravnou captcha otázku: “Jste robot?”

Přestože z hlediska scénáře stojí za celou sbírkou Jonáš Ledecký, vzájemnou provázanost příběhů nečekejte. Některé se doplňují, kdy třeba na povídku Červená navazují ještě Vzteklí psi, ale skutečnou spojnicí je doopravdy již několikrát zmíněná apokalypsa. jonáš nakonec upustili od nápadu, že by každý z příběhu měl být alegorií na nějakou známou pohádku, přesto pár takových mezi 10 povídkami najdete. 

Oba autoři se podíleli na ilustraci, kdy se v některých povídkách i vzájemně doplňují. Každý má svůj styl a přestože se liší, jejich osobité přístupy se navzájem neruší. Je znát, že jde o vyzrálé tvůrce, kteří už něco mají v ruce a tam kde Michal Suchánek dokáže obrázkům vetknout až filmový nádech, Jonáš Ledecký zase pracuje s detaily. Barevná paleta a zvolený výtvarný styl každopádně tematicky sbírce sednou jako nukleární raketa do sila.

Je Afterpunk dokonalý? To asi ne. Pointa některých povídek je silnější než u jiných, takže jak to u sbírek bývá, některá se ve čtenáři otiskne hlouběji, jiná jen projde kolem. Přestože se objektivně dá říct, že tedy nejde o vyrovnanou četbu, jde o sympatické dílo, sebevědomé a s aureolou světovosti. Závěrem se sluší ještě vyzdvihnout roli nakladatelství Crew, které po Supro přišlo s dalším, na české poměry experimentálním počinem, který nejede v zajetých kolejích.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

8/10

Hodnocení

Příjemné překvapení, které ukazuje, že když mají čeští tvůrci, ale zejména nakladatelé odvahu, mohou i u nás vzniknout komiksy s nádechem světovosti.