RECENZE: Domeček krve a bolesti – Mike Carey

Mike Carey, autor komiksu Domeček krve a bolesti, na který se dnes v recenzi podíváme, má za sebou bohatou a rozmanitou kariéru v oblasti grafických románů, z nichž se mnohé dočkali i českého překladu. Mezi jeho nejvýznamnější dílo patří bezesporu sandmanovská spin-off série Lucifer vyprávějící příběh padlého anděla, kterého přestane bavit vláda nad peklem, rozhodne se zavřít krám a začne žít na Zemi. Za zmínku stojí i komiksová adaptace skvělého románu Nikdykde od Neila Gaimana nebo jeho další série Mezi řádky čítající jedenáct svazků. A komu nestačilo se s Mikem poznat skrze jeho knihy, mohl ho letos potkat na Comic-Con Prague 2024, vyfotit se s ním, získat podpis nebo si ho poslechnout na besedě.

Domeček krve a bolesti patří do řady hororových příběhů Hill House Comics, kterou odstartoval Joe Hill komiksem Košík plných hlav a která celkově čítá pět na sobě nezávislých knih. Příběh nás zavede do Anglie na konec sedmdesátých let dvacátého století k rodině šestileté Alice, která si právě rozbalila dárek k narozeninám, krásný domeček pro panenky, jenž dostala jako dědictví po zemřelé tetě. Starožitný domek se stane Alicinou oblíbenou hračkou a také útěkem od reality, protože ji otevře dveře do nového světa. Panenky a domeček ožívají a Alice, která s nimi začne komunikovat a pomocí magického zaklínadla mezi ně vstupovat, brzy dostane nabídku, kterou dostali i generace vlastníků domu před ní a která ji může zásadně změnit život.

Grafická novela vypráví souběžně dva příběhy ve dvou časových rovinách, které jsou vzájemně propojeny a střídají se vždy po několika stránkách. Ve změnách v dění se není problém vyznat, protože je vždy na začátku označen rok a rozdíl 150 let poznáte okamžitě minimálně na oblečení postav. První linie sleduje dívku Alici, o které jsme si u pověděli, druhá se vrací do minulosti k postavě Josepha Kenta, který se ztratil v jeskyni, ve které objevil neznámou entitu a tajemnou ženu, jež zasáhne do jeho rodu napříč generacemi. Oba příběhy mají podobnou kvalitu, takže časté střídání dějů časových linií neubírá na tempu, ba naopak. Vyprávění se mění z jednoho příběhu na druhý většinou po nějakém zvratu, takže se těšíte, co se bude dít na dalších stránkách a jste tak neustále v příjemném napětí.

Zatímco Košík plný hlav sázel především na brutalitu a černý humor, Domeček krve a bolesti má hlavní lákadlo ve zlověstné atmosféře prostupující celým komiksem. Tísnivé a nepříjemné pocity, které budete během čtení zažívat, krásně podtrhují temný nádech hororového příběhu, kde se mystika kombinuje s dramatem a koření pořádnou dávkou Kinga a Lovecrafta. Svoji trošku do mlýnu tomu také přidal fakt, že mi domečky panenek vždycky přišly zvrhlé a morbidní. Díky tomu mě pak komiks vtáhl do svého temného světa s takovou intenzitou, že bylo obtížné se od něj odtrhnout. A to navzdory sklíčenosti tryskající z každé stránky, po které bych si na chvilku odpočinout potřeboval. Ale nešlo to, musel jsem číst dál, protože bez mého čtení by se temnota neporazila a tempo komiksu mělo takový spád, že mi to prostě nedalo a musel jsem dál pokračovat.

Přestože kresba patří spíše ke slabší stránce komiksu, protože si ilustrátoři moc nevyhráli s detaily, podrobnějším stínováním nebo příjemnější paletou barev, ponuré atmosféře a na kvalitě však neubírá. Některé scény jsou dost znepokojivé a s děsivostí monster si kreslíři vyhráli dostatečně. Emoce postav jsou uvěřitelné, takže v jejích očích vidíte přesně ten strach nebo nejistotu, kterou právě zažívají. To se mi líbilo moc. Co mě ale nejvíc nadchlo, zneklidnilo a co považuji za nejvýraznější prvek komiksu, tak obrazy nebo spíš naaranžované fotky panenek v děsivých pózach. Po tomhle bych měl v dětství noční můry tak na měsíc a i teď si raději rozsvítím, až půjdu v noci na záchod. Brrrr.

Osobně mě Domeček krve a bolesti příjemně překvapil, protože jsem na základě obalu očekával obyčejný horor, kde hlavně poteče hodně krev a bude se vraždit. Avšak komiks mi nabídl mnohem více. Především mě zaujal poutavý a strašidelný příběh s rychlým spádem, který mě fascinoval od začátku až do konce. Doporučuji všem, kteří hledají komiksový zážitek, kde vás napětí pohltí a tísnivé pocity vytvoří neskutečnou atmosféru, na kterou budete i dlouho po přečtení vzpomínat. Jsme zvědavý, co nám přinese další dílko z Hill House série. Zatím se mi líbily obě knihy, co jsem četl, nad očekávání. Dobrá práce.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!