Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

SROVNÁNÍ: Proč je filmový Aquaman guláš, a proč sáhnout raději po komiksu

Zcela bez mučení přiznávám, že Aquaman nikdy nebyl moje topovka mezi superhrdiny nataženými ve spandexu, kteří poskakují po světě, aby zastavili bezpráví svými vyrýsovanými břišáky a tak tvrdými výrazy obličejů, že byste o ně mohli štípat diamanty. Vůbec ne. Popravdě řečeno jsem Aquamana vždy vnímal spíše jako béčkovou postavu (kterou tak v mnoha okolnostech vnímám i nadále). Zase ale na stránku druhou, nalejme si čistého vína a zeptejte se sami sebe, kde jinde se dočtete naprosto upřímnou recenzi? Aha?

Úplně na začátku si připusťme, že Artur Curry aka Aquaman má jednoduše poměrně plochý charakter. Vývoj osobnosti hlavního hrdiny se prakticky kompletně podaří vykreslit v prvním sešitu, a vše co následuje v dalších a dalších příbězích je jen jakýmsi odvarem, protože hlavní úlohou Aquamana je být tím vyvoleným „z obou světů“ a mít na bedrech apel pro světový mír, udržitelnost, ekologii, a to je jednoduše něco, co by mělo být strašně cool a populární, protože je to samozřejmě důležité. Jen se to prostě neděje, protože jsou tyhle honosné myšlenky obvykle spojeny s matláním rajčatové polévky po obrazu Mona Lisy, nebo lepením se k asfaltu na silnici. Chtíc nechtíc, jednoduše se zejména po sledování filmů dostaví ta nepříjemná pachuť ropy a debility na jazyku, a vy s tím nic neuděláte, protože DC vám chtělo zprostředkovat naprosto nezapomenutelný zážitek, a tak vám do dvouhodinové stopáže naservíruje dva epileptické záchvaty z CGI bordelu, to vše přelité omáčkou z několika různých na sobě nesouvislých sešitů, protože co kdyby se jednička Aquaman v kině nechytla a my nápady nemohli použít ve dvojce… což vygradovalo v Aquamanovi dvojce, kde byly nakydány bez milosti do CGI bordelu všechny nápady na Aquamana 3, 4 a 5, protože už během natáčení dvojky bylo jasné, že DC univerzum je mrtvé, a čeká ho po zkompostování rituální reinkarnace.

Nabízí se tedy otázka, zda je v rámci příběhu lépe zpracovaný sešit nebo kniha. A pokud vás úvodní skeptický odstavec neodradil, jste tu správně, protože v podobném duchu budeme pokračovat.

Abyste věděli, dříve jsem viděl Aquamana na obrazovce, než se mi dostal do ruky komiks od nakladatelství CREW. Jedničku jsem naprosto cíleně z výše uvedených důvodů viděl teprve loni, dvojku pak v kině víceméně z pracovní povinnosti pro účely recenze v polovině února (téměř 3 měsíce po premiéře), protože se mi dostal do rukou první sešit na recenzi, a tím zcela pochopitelně nemohl být nikdo jiný než vodočlověk Artur Curry.

Jednička Aquamana (2018) si přitom v kinech naprosto upřímně nevedla vůbec špatně, a vytěžila do kasičky Warnerů přes 1,15 miliard dolarů, což jej v rámci univerza řadí jako aktuálně šestý nejvýdělečnější film, hned za Jokera (2019), který utržil jen o půl milionu více, ačkoliv s citelně nižšími náklady na výrobu a reklamu. Přesto bylo ale tak nějak jasné, že dvojka vznikne. To jediné, co mají totiž Warneři raději než peníze, je ještě více peněz, ale to jím nejde mít za zlé, protože ve stejných kolejích si mašíruje i Disney.

Jdi do kina na Aquamana 2, říkali. Bude tě to bavit, tvrdili.

No tak fajn. Vydal jsem se do kina i na dvojku, protože když chci napsat recenzi srovnávající sešity s filmem, pochopitelně musím mít objektivní informace (a trochu těch subjektivních názorů).

Nutně se mi při sledování filmu neustále vracela otázka, zda jsem opravdu zrovna vyhodil dvě kila za film, který vznikal extrémně dlouho kvůli stávkám scénáristů, kteří se podle všeho do práce nikdy nevrátili, a zbytek narychlo spíchla ta holka, co běhá po place s kafem a poslouchá od vzteklých hvězdiček, že je úplně tupá, protože to latte mělo být přece s mandlovým mlékem.

Vyzdvihnout ovšem musím skutečně kvalitní práci střihače, který vyštípal z jednotlivých snímků Amber Heard tak důkladně, že z dvouhodinové stopáže hraje asi jen ve čtyřech minutách, kdy dohromady prohodí tři holé věty. V CGI-bitce je smrtelně vážně zraněna jen proto, aby se na další scéně objevila zase úplně ready. A taky ve flashbacku rodí v mořském příboji Aquamana juniora, což je sice jen asi třísekundový záběr, ale přesně takhle si představuji, jak to asi vypadalo v posteli Johnyho Deppa. Zbytek své existence jen tak rozmazaně zevluje jako draze placené křoví na úrovni CGI pozadí, a je to něco, za co může být svět nerdů vděčný Elonu Muskovi, protože kdyby Warnerům nevyhrožoval, role Mery by byla přeobsazena a možná bychom dostali příběh, který má hlavu a patu.

Režisér James Wan vysvětluje Amber Heard, kde bude stát v záběru během natáčení

Problém je totiž v tom, že postava měla v druhém příběhu dostat patrně podstatně větší prostor, a ta holka s kafem vycítila příležitost pomstít se všem těm zmrdů, co ji peskovali za absenci mandlového mléka v lattečku, a neobtěžovala se vystříhané scény přepsat, což z už tak velkého bordelu dělá poměrně sympatickou změť čehosi, co by při troše vůle šlo popsat jako „nějak na sebe navazující záběry“, a to je v podstatě cokoliv, jen ne tříáčkový blockbuster zavedeného univerza. I když teda mrtvého, ale tím se dostáváme k polemice, zda a proč film vůbec vznikl, a jestli ho nebylo jednodušší zaříznout a odepsat z daní podobně, jako Batgirl. Dvojka totiž po třech měsících ukořistila v kinech jen 430 milionů, což je při budgetu 215 milionů dolarů hluboko pod hladinou očekávaného výdělku. Jasně. Film v kinech stále ještě běží. Přesto se domnívám, že jednoduše film viděl každý, kdo jej chtěl vidět, a až se v létě Aquaman 2 objeví na HBO jako pohodový film pro celou rodinu, servery Warnerů to nestrhá, protože se bude film utápět ve streamovací popularitě podobně, jako Wonder Woman 1984 (2020) nebo Flash (2023). Ale posledních několik let nám ukazuje, že DC a MARVEL jednoduše mají moc peněz, a potřebují se jich nutně zbavit na úkor odlivu fanouškovské základny, čehože jsem rozhodně fanda a držím jim v tom palce, protože jen to je aktuálně cesta, jak začít natáčet znovu kvalitní snímky, nebo univerza jednoduše zaříznout, a natáčet zase romantické komedie s Ashtonem Kutcherem.

Prakticky s nulovým očekáváním a nepředstíranou dávkou znechucení jsem sáhl po komiksu Aquamana. Trvalo mi to celý týden, než jsem se odhodlal otevřít brožovanou publikaci Aquaman: Válka o trůn, kde na vás z obálky zírá mužně mužný Jason Momoa, zatímco proplouvá pod žraloky a v ruce svírá ikonický trojzubec po dědečkovi.

Fajn. Aquaman přece nemůže být tak špatný, ne? Krom toho, že s ním v posledních pěti letech natočili dva celovečeráky, přičemž kvalitativně je ten první o několik paneláků výše než ten druhý, vychází o něm také tištěné komiksy. Aquaman tedy zákonitě musí mít poměrně početnou fanouškovskou základnu, která mi aktuálně do komentářů smolí komentář o tom, že jsem idiot, a že tomu nerozumím. Nakonec jsem tedy Válku o trůn otevřel s tím, že je to prostě něco lepš… kde je ku*va Momoa?

S tímto Aquamanem se v knížce rovnou rozlučte

Uvedu vás krátce do situace. Otočíte první stránku, druhou, třetí, a na každé další je Orm, který o sobě tvrdí, že je Aquaman. Vysvětlení je přitom poměrně snadné. Takže pro z vás, kdo už tu asi druhý odstavec neobracíte oči v sloup a v duchu si neříkáte „WTF, jak je možné, že to ten trotl neví,“ mám pro vás rozuzlení této záhady.

Aquaman se za svoji poměrně dlouhou dobu existence dočkal několika zásadních retconů, které se věnovaly především originu protagonisty. A zatím ten největší zásah, který většině nezaujatých a nic netušících diváků DC podstrčilo pod nos, je citelně pozměněný vizuál, který jednoduše přetavil blonďatého hubeňoura do Jasona Momoa, a nikomu to nepřišlo vysloveně divné, protože Momoa krále oceánu Artura Curryho zahrál dobře, a vytvořil tak nový standard toho, jak publikum Aquamana vnímá.

Což je ale zároveň trochu problém, protože ačkoliv je na obálce „nový“ Aquaman, v knize je stejnou postavou podstatně blonďatější variace, která až podezřele připomíná zlovolného půlbratra Orma z filmového zpracování. Vlastně mám poměrně živou představu o tom, jak probíhal casting na úplně prvního Aquamana, kdy měl režisér James Wan poměrně jasno o tom, že chce do hlavní role obsadit Patricka Wilsona, a pak mu do Aquamana hodí vidle Jason Momoa, že právě dotočil béčkovou záležitost Šílení kanibalové, a nemá do čeho píchnout. A James Wan měl poměrně dobré povědomí o tom, že Momoa je svým způsobem charismatický polonahý vidlák (Stargate: Atlantis, Game of Thrones, Barbar Conan), a přišlo mu fajn přetavit blonďatého árijce do podmořského vikinga. Nutno podotknout, že to byla správná volba.

Zároveň se James Wan neobtěžoval babrat se s originem Aquamana jako takovým, a trápit diváky sledováním toho, kterak potetovaný Haiťan přišel na to, že umí dýchat pod vodou a mluvit s rybami. Namísto toho dávkuje nezbytné informace ve formě průběžného vyprávění a dovysvětlení, což je definitivně ta lepší varianta, než když se mladý árijec na smrtelné posteli svého otce dozví o tom, že jeho máma je královna prastaré mýtické země, kterou musí najít. A protože se árijec se domnívá, že je lepší než ostatní lidé, a vrhá se do moře, protože čemu jinému byste za těchto okolností věřili?

Chápu, že když má DC nakreslený komiks s variantou, ve které s trojzubcem neposkakuje zarostlý dřevorubec ale blonďatý derivát diskotékového šampona, není to úplně dobrý marketingový artikl. Tím spíše, když filmy v kinech dřevorubce s trojzubcem mají. Ale plácnout na knihu jinou obálku, aby se tím problém vyřešil a fanoušci kupovali, beru krapítek jako podvod na čtenáře od DC. Tím spíše, když v závěru knihy naleznete alternativní grafiky obálek, na kterých pózuje blonďatý Aquaman. Dabl tím spíše, když se pravděpodobně Momoa po restartu DC univerza do role Aquamana nevrátí, a je poměrně velká pravděpodobnost, že hlavní hrdina bude zase kavkazského typu.

To je ovšem asi jediná větší výtka, kterou mohu s odstupem Válce o trůn udělit.

Ač i v komiksu se sbíhá několik dějových linek zároveň, a některé se ani neprotnou, protože připravují půdu pro další díly, mám poměrně dobrý dojem z toho, že jinak je zde v rámci vyprávění podstatně menší bordel, než je tomu na filmovém plátně. A to i s přihlédnutím k okolnostem, že se zde nachází podstatně více postav, než se podařilo nacpat před kameru. Řekněme narovinu, že je tu prakticky celé jádro Justice League. Pomyslný štěk tu má dokonce i Lois Lane, aby zde splnila obligátní roli nevinné oběti, která se zase někde ocitla, aby se mohla nechat zabít. Ale naštěstí kolem poletuje Clark Kent, aby ji z bryndy vytáhnul (huh, tady ovšem Lois zachrání někdo jiný!).

Synapse Války o trůn v zásadě odpovídá prvnímu filmu, ačkoliv důvody, proč se Atlantida rozhodla spláchnout suchozemce do oceánu, jsou trochu jiné, než se nám Wan pokusil nastínit v ekologickém boji za budoucnost. Wanova varianta příběhu nefunguje především proto, že kdyby Atlantida chtěla, spláchla by už dávno třeba Japonsko za to, že dohnalo k vyhynutí velryby. Ale ne. Ve filmu se prostě útočí na Ameriku, protože kdyby se neútočilo na Ameriku, nemělo by to sledovanost amerických diváků. Kdežto v komiksu dostaneme přímo vyvolaný konflikt mezi Atlantidou a USA, což je sice jen záminka už dávno doutnající zápalné šňůry, ale funguje podstatně lépe než ekopatos ve filmu (a protože ekopatos nefungoval v jedničce, dáme si ho jako nášup i ve dvojce. Ovšem důrazněji, že jo).

Příběh jako takový poměrně odsýpá, což nutně neberu jako pozitivum. Jsou tu spojenectví, která vznikají jen proto, aby se asi po dalších šesti stránkách rozpadly, a klidně jim mohlo být věnováno více prostoru. Nicméně chápu, že by tím vzniklo v celém komiksu dost možná příběhově hluché místo, a v konečném důsledku je tato varianta dost možná lepší.

Co ovšem rozhodně stojí za zmínku, je samotné grafické zpracování publikace, kdy doslova každý jeden obrázek může stát v galerii sám za sebe. Je vlastně poměrně zábavné sledovat, že s papírovým komiksem si někdo dal dost možná více práce než se samotným filmem. Bez nadsázky tu mluvím o tom, že můžete poměrně dlouhou dobu věnovat civění na panoramatické stránky a objevovat na nich stále nové a nové detaily, a je to něco, co se mi rozhodně líbí.

Český překlad vydalo nakladatelství CREW v roce 2023 jako brožovanou publikaci o 192 stranách. Bližší info o publikaci naleznete ZDE.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

7/10

Hodnocení

Pokud publikaci odpustíte místy zkratkovité jednání, čeká vás příběh, podle kterého mohl vzniknout docela zajímavý film. Warneři se rozhodli jít nicméně trochu jiným směrem, což je v konečném důsledku dobře, protože po restartu možná vznikne film, který bude hrdě reprezentovat komiksovou předlohu. Do té doby si můžete užívat pocit žmoulání křídového papíru mezi prsty!