Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

RECENZE: Princezna zakletá v čase 2 – Akčnější, velkolepější, lepší?

Před dvěma roky stojaté vody české kinematografie i podivného covidového mezidobí rozčeřila pohádka Princezna zakletá v čase. Inu, pohádka? Ono to vlastně bylo takové fantasy převlečené za pohádku. Příběh zrecykloval vděčnou premisu o smyčce času, kterou známe nejen z filmů Na hromnice o den více či Na hraně zítřka, a mnoho diváků překvapil. Někteří se sice sami zacyklili v tom, že nedokázali přijmout, že si čeští tvůrci hrají z jejich pohledu s ohranou zápletkou, ale ti, kteří v tomhle neviděli potíž, si užili zábavnou a na české poměry svěží a svižnou podívanou, která mě osobně potěšila především dynamickým střihem, povedenou akcí a příběhem, který měl spád.

I přes nemalé peripetie prvního dílu tvůrci našli prostředky i vůli k realizaci dvojky. V té se vrací jak ústřední trio z prvního dílu – princezna Ellena, princ Jan a alchymistka Amélie – stejně jako některé z dalších postav, např. Archivald nebo duo strážných František a Martin. Ty doplňují nové charaktery, mezi ty nejvýznamnější se zařadil alchymista s tváří Vojty Kotka, který je jakousi hlavní vedlejší postavou, jenž pomáhá hlavní trojici formovat děj a jehož minulost je spojená s Amélií.

Příběh jinak navazuje tam, kde první díl končil. Murien je uvězněná, Amélie vlastní prvorunu času, jednu z pěti nejmocnějších run Oberonu, a Jan s Ellenou jsou šťastně zamilovaní. Ale sequely nevznikají na spokojených základech, takže pohoda musí zákonitě skončit v momentě, kdy se ukáže, že vlastnictví prvoruny Amélii mění. Aby toho nebylo málo, z minulosti se zjeví mocný záporák Pán Run, který by ke svému dřívějšímu úlovku runy smrti, která ho učinila nesmrtelným, přidal i zbývající prvoruny, aby tak mohl ovládnout celý svět. V cestě mu ale stojí právě Amélie, která musí pochopit svou úlohu, a která je klíčem k tomu, aby byl Pán Run zastaven.

Druhá Princezna zakletá v čase je v podstatě klasickým sequelem, který přináší víc akce, víc triků (film je nejtrikovějším českým filmem), ale ruku v ruce i víc napětí a zejména víc fantasy. Tvůrci shodili pohádkovou masku, a jestliže byla jednička pohádka s prvky fantasy, dvojka je plnokrevným fantasy se špetkou pohádkové příměsi. Ani tentokrát produkční tým nezapře znalost a lásku k žánru, kdy hledá cesty, jak do české kinematografie přinést trochu světové výpravnosti. Pokud se čeští gaučoví kritici budou chtít vyřádit na tom, co se jeví okopírované, inspirované jinými filmy, vyřádit se mohou s gustem. Hlavní záporák a jeho sběr prvorun připomene Thanose, stejně jako architektura kouzel nezapře inspiraci magií Dr. Strange. Je to špatně? Nemyslím si. Originalitou se dá jistě bodovat, ale taky hodně ztratit. Ale najít cestu jak vhodně a funkčně použít něco, co znám odjinud, také vyžaduje kumšt a kus umění.

A objektivně tvůrci mají řemeslo v paži. Věci, které jsem si pochvaloval u prvního dílu, fungují znovu. Kamera, střih, ale i práce kaskadérských týmů z výsledného produktu dělají nápadité dílo, které potěší zejména tím, že i při délce dvou hodin utíká velice příjemně. Úroveň triků je na poměry českého filmu taky na slušné úrovni a ústřední trio si umí získat sympatie. Ale nejen oni, divácky vděčné jsou postavy strážných Františka a Martina v podání Jakuba Ouvína a Martina Písaříka, jejichž hašteření pobaví, nepůsobí křečovitě a zejména překvapí na dnešní dobou slušnou dávkou jisté nekorektnosti. Je vidět, že Jakub, též známý jako Big Buba ,má velký smysl pro humor.

Závěrem si dovolím poznamenat, že protlačit do kin snímek, který je otevřeně srovnáván se světovou produkcí a při tom z toho nevychází vůbec špatně, je velká výhra. Velká výhra tvůrců, ale i české kinematografie. Neznamená to automaticky, že si film zaslouží lepší hodnocení, ale uznání jistojistě. Naštěstí Princezna zakletá v čase 2 je funkčním filmem, který má spád, potěší i nápaditým hudebním podkresem, stejně jako napětím, a i přestože oproti jedničce potemněl a přitlačil na fantasy strunu vznikl snímek, který ocení jak děti i dospělí. Troufnu si tvrdit, že se nám tu definitivně začíná rodit nový kult.

8/10

Hodnocení

Svěží vítr v české kinematografii, který nezapře opisování od zahraničních kolegů. Ale dělá to poctivě, takže finální výsledek je povedený film, který si plně zaslouží vaši pozornost.