RECENZE: Thor - Zabiják bohů - Jason Aaron - Nerdopolis

Pravděpodobně jste už vyrazili nebo se chystáte do kina na nového filmového Thora, ve kterém se má mimo jiné střetnout s obávaným Gorrem, řezníkem bohů. Pokud je pro vás tahle postava velká neznámá, máte možnost se s ním víc seznámit v komiksu Zabiják bohů z edice Legendy Marvelu.

Gorr za všechny příkoří, která ho potkala v životě, ale i která se dějí lidem a vlastně všem tvorům napříč vesmírem viní bohy. Získal možnosti a schopnosti, jak s nimi bojovat, a tak se rozhodl naplnit svůj život nekonečnou pomstu. Jednoho po druhém masakruje bohy a bůžky všemožných panteonů. Ale osudovým protivníkem se mu stal Thor, se kterým se utkává napříč časem i v různých podobách. Poté, co zotročí celý Asgard, zůstává naživu už pouze starý Thor, tou dobou král, který spojí sílu s dalšími dvěma Thory cestujícími časem, aby řezníka bohů porazil. Bude síla tří bohů hromu ale na šílence, který povraždil miliardy nesmrtelných, stačit?

Uff, jakkoliv je filmový Thor zvlášť právě v dvou posledních filmech vykreslován jako takřka infantilní hrdina v rozjuchaných dobrodružstvích, na papíře zas a znovu dokazuje, že osudovost je vikingskému bohu hromu vlastní. Příběh je plný zmaru, kdy se zdá, že čelit Gorrovi jeho schopnostem a odhodlání je takřka nemožné. Takže nejen přes Zemi a Asgard se line černý mrak, který značí pomalu soumrak nesmrtelných, a přesto – i přes své nedokonalosti – je Thor odhodlaný čelit řezníkovi bohů znovu a znovu.

Vyprávění nemá jen temné podtóny, ono mnohdy černá jak inkoustová skvrna. Však Jason Aaron se drsnějších scénářů nebojí, i zde se tak můžeme setkávat s krutostí, která by třeba ty, co komiks vezmou do ruky po zhlédnutí Lásky jako hrom, aby si rozšířili obzory, může překvapit. Jinak snímek ze Zabijáka bohů volně čerpá, ale některé panely jsou ve filmu vidět doslovně převedené. Ne, že by díky tomu byl film nebo tenhle komiks lepší, ale jako zajímavost se to sluší zmínit.

Příběh tedy na rozdíl od filmu netrpí nějakou infantilní náladou, koketuje i s nahotou a sexem a představuje Thora ve velkolepém světle, jako sveřepého bojovníka, tvrdohlavého a příliš odhodlaného na to, aby se vzdal. Velkolepost, jakou před námi roste jako postava, aby získal dostatek sil, hraničí s kýčem, ale zároveň jí umocňuje i fakt, že se s Thorem tentokrát setkáváme ve třech podobách. Zkušený válečník, starý unavený král, ale i splašený mladík mají jiné rysy, přesto si jsou tak podobní a charisma této postavy násobí a ukazují také z různých úhlů.

Navíc odjakživa platí, že hrdina bývá tak dobrý jako je jeho protivník, a Gorr se zařadí mezi ty nejzajímavější. Jeho motivace je pochopitelná a jasná. Odhodlání, s jakým kráčí za svým cílem, imponuje. A že mu moc začne přerůstat přes hlavu jen podtrhuje, že Aaron umí postavám vnuknout takové rysy, které čtenáři přijdou povědomé a snáz se s nimi dokáže ztotožnit. Tím pádem taky lépe se do nich vcítit a snáz propadnout příběhu.

A nechat se v případě Zabijáka bohů vtáhnout bylo tak snadné. Rozhodně snadnější než zabít boha. Kresba se navíc soustředí na postavy i na úkor pozadí. Pokud prožívají emoce, vidíme hněv vyrytý do jejich tváří, pokud bojují, soustředí se na dynamiku boje. Ne že by prostředí nehrálo svou roli, naopak budeme mít možnost navštívit spousty míst, v čase, Zemi i ve vesmíru, jen kreslířům Esadu Ribićovi a Butchovi Guicovi stačilo málo, aby ho ztvárnili. A i to stačilo, aby zážitek ze čtení byl komplexní a skutečně sugestivní.

Skvrnou na tomto legendárním a vskutku napínavém příběhu je tak rozuzlení. Očekávané a přinášející mnohem méně uspokojení než bych čekal. Že by to bylo tím, že jsem Gorrovi pohnutky chápal víc, než bych si přiznal a fandil mu? To asi ne, přesto finální zásah kladivem mě úplně neuzemnil. Ale pro tu atmosféru víc než stojí za to se k němu dočíst.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW