RECENZE: Perverzní páprda – Gotlib

Nakladatelství CREW slaví 25 let a u této speciální příležitosti si jako narozeninový dárek vydalo komiks Perverzní páprda, který se v daleké minulosti po kouskách objevoval už v prvních dílech magazínu CREW. Podle popisku na zadních deskách knihy chtěli vydavatelé tímto způsobem vzdát čest své zvrácené minulosti, čemuž se věří jen těžko, protože podle některých vydaných děl z posledních let je podle mého skromného názoru zvrácená minulost stále přítomna. A my bychom za to všichni měli být CRWI vděčni, protože bychom se jinak nedostali ke skvěle zvrhlým příběhům z per spisovatelů jako je třeba Alejandro Jodorowsky nebo Junji Ito.

Perverzní Páprda od francouzského spisovatele Marcela Gotlieba zvaného Gotlib nám nenabídne ucelený příběh, ale jednotlivé skeče, ve kterých se nám představí lehce nechutný chlápek s trojitou bradou v baloňáku, jenž svoji zvrhlou přítomností ohrožuje každého, koho potká. Jednotlivé scénky mají různou délku, od tří panelů, až po vícestránkové příběhy a všechny mají jedno společné. Hlavní hrdina Perverzní páprda v nich předvádí svoje tajné umění odhalování a sexuálního obtěžování, které s rafinovaností svoji vlastní obtěžuje svoje okolí.

S velkou perverzností přichází velká zodpovědnost a ačkoliv by se podle názvu mohlo zdát, že nás v komiksu čekají pořádné prasečinky snoubící se s čuňačinkami, paradoxně těch nahotinek zase tolik neuvidíme. Pár odhalených ňader a penisů nepůsobí nijak pobouřlivě (výjimkou je vyhrocený skeč se Superverzní Paprdmanem a pár pedofórů) a spíše než na ukázání všemožných obscénností je Perverzní páprda přeborníkem na to, jak někoho vosrat nebo si z něj udělat prdel. A na tom stojí valná většina vtipů.

Fóry mají různou kvalitu a ta se pohybuje na stupnici od „panebože to bylo mega trapný, divný a vůbec ne vtipný“ až do „ty vole tak to se chlapci povedlo, to je napálil úplně genitálně“. Ve výsledku jsem se ale asi smál víc, než kroutil hlavou nad některými divnými konci a příběhy, a musím ocenit určitou vychytralou lstivost, se kterou páprda provádí svoje žertíky. Zatímco první dvě třetiny skečů jsou převážně bez textu, v té poslední se autor rozjede a nabídne nám několik příběhů, ve kterých se ukáže, že to se slovy umí stejně dobře jako s perem, samozřejmě tím kreslícím.

Tady Gotlib konečně předvede svoje umění situační komedie a geniální zábavy, ve kterém kombinuje biblické příběhy a popkulturní odkazy s humorným vyprávěním. V příbězích přebírá hlavní roli text, kresba ho jen doplňuje a já se nad některými jeho průpovídkami musel smát, až jsem se za péro popadal. Poslední třetina komiksu byla tak vtipná, že mi bylo líto, že se celý komiks nenese v podobném duchu a já musel protrpět některé nepovedené skeče. Vyzdvihnout musím hlavně příběhy s Ježíšem a Mojžíšem a povedenou přehlídku falusů známých zločinců.

Když už si člověk sám sobě nadělí ke svým narozeninám dárek, tak to musí být něco pořádného a samozřejmě v pevné vazbě. Velký formát Perverzního páprdy mě opravdu překvapil a komiks zabírá v mojí knihovně s několika dalšími grafickými romány krásné druhé místo, co se velikosti týče (Nebeský Bibendum zůstalo nepřekonáno). Co se týče ilustrace, tak Gotlib používá jednoduchou přehlednou kresbu s opravdu vyhrocenou obličejovou karikaturou, která se ale ke komiksu hodí a chtivý a zvráceně dychtivý páprdův výraz s tekoucí kapkou z nosu přesně vystihuje úchylného perverzáka. Komiks je černobílý, ale barva by mu podle nepublikované stránky v bonusech na konci stoprocentně slušela víc. Ale ději ani vtipům to nic neubírá.

Kdyby nebylo posledních pár příběhů, kde nám autor předvedl, že to se slovy umí vážně skvěle, asi bych po přečtení na Gotliba a jeho Perverzního páprdu pravděpodobně zapomněl a už si od něj nic víc přečíst ani nechtěl. Díky neskutečně vtipným popiskům doplňujícím děj, které jeho skeče posunuly na imaginární stupnici zábavnosti o pár stupínků nahoru, si chci ale z Gotlibovy tvorby přečíst víc! Když jsem si tak kolem půlky říkal, že 64 stran na tenhle druh zábavy je tak akorát, aby nenudil a neokoukal se, konec ukázal, že bych přece jen pár stran ještě snesl. Převeliká škoda, že se celý komiks nenesl v duchu závěrečných scének.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!