RECENZE: Zaklínač – Nářek čarodějnice – Bartosz Sztybor
„Čarodějku na procházce v háji uštkly zmije, všichni hadi pochcípali, ale vědma žije,“ hlásá slavná dětská říkanka z knihy Čas opovržení. Čarodějky, ale hlavně jejich smyslná těla a rozumy, jsou v dobrém i ve zlém neodmyslitelnou součástí Geraltova života a pár bosorbab náš milý Řezník z Blavikenu potká i v nejnovějším grafickém románu ze světa vědmáků s názvem Zaklínač: Nářek Čarodějnice. Když jsem se dozvěděl, že v pořadí už šestý román z komiksové řady Zaklínač napsal Bartosz Sztybor, srdce mi radostí zaplesalo. Jeho předchozí počin ze stejné série přinesl čtenáři temně melancholický příběh, který se podle mého názoru směle vyrovnal i Sapkowského majstrštyku a byl jsem zvědav, zda autor nevyměkne a znovu nám dopřeje pořádnou dávku temna.
Příběh komiksu nás zavede do městečka Neisse, kde Geralt polapil čarodejku Laimu, která byla za vraždu pěti mužů odsouzená k smrti upálením. Po její popravě Geralta čarodějnice navštěvuje ve snech a vidinách a pronásledují ho obrazy její smrti s pocitem viny, že nechal odsoudit nepravou. Aby unikl temným myšlenkám, přijme zakázku na nalezení dcery místního bohatého lorda. Při záchranné misi se Geralt dostane do doupěte místních čarodějek, jež mu nabídnou ulevení od výčitek v podobě tajemného rituálu setkání s Okem. Geralt obřad odmítne, svědomí ho ale trápí dál a brzy je zatažen do tenat zrůdného tajemství, které obklopuje pravý důvod Laimina uvěznění a její následnou smrt.
Už první panely, kdy v přímém přenosu sledujeme upálení Laimy, napoví, že se komiks ponese ve stejně ponuré a skličující atmosféře jako předchozí díl a další stránky nás v tom jen utvrdí. Jak postupně Geralt rozplétá nitky skvěle vymyšlené intriky, čtenář s napětím sleduje brutální příběh o pomstě, spravedlnosti a monstrech ukrytých v našich srdcích. Zvrat stíhá zvrat a poslední kapitola naskytne takové nečekané rozuzlení, že komiks otočíte na začátek a přelouskáte ho od znova, jen abyste si všimli všech skrytých vodítek a indicií, které vám při prvním čtení utekly.
Kulervoucí příběh potřebuje kulervoucího hlavního hrdinu a tím není nikdo jiné než náš milovaný Geralt, kterého si pro jeho cynický humor, hláškování a hojně používané slovo kurva (kterým pomrkává na seriálového souputníka) oblíbíte hned od prvních stránek. Geralt zas a znova dokazuje, že není bezcitný a lhostejný zabiják, ale člověk sžíraný pocitem viny, který se snaží najít pravdu a ulevit si od trápení. Geralt v Nářku čarodějnice funguje spíše jako detektiv než zabiják monster a při jeho práci na případu si mnohdy nostalgicky vzpomenete na třetího herního Zaklínače, kde se také postupně dostával záhadám na kloub.
Ač jsem doufal v polepšení ohledně ilustrace oproti předchozímu dílu, změna hlavního kreslíře nepomohla a výtvarné umění v komiksu Zaklínač: Nářek čarodějnice je ve skutečnosti ještě horší než u Blednoucích vzpomínek. Nepřehledné kresby vypadají v podstatě jako původní zkouškové náčrty, které autor doplnil barvami. Ty jsou vlastně to jediné (a ještě obal knihy), co bych mohl vyzdvihnout. Speciálně oranžová a žlutá v podobě ohně vytvářejí opravdu epickou podívanou. Jinak zklamání. Kresba je chaotická, obličeje postav nehezké, souboje a akce nepřehledné, panely u kraje občas nedokončené a ve čtvrté kapitole je každá stránka najednou ohraničené dřevěným rámem. Ono se u čarodějek občas slovo složené z dřívek objevilo, takže by to mohlo mít nějakou symboliku, ale do konce příběhu jsem nepřišel na to jakou.
Velká škoda, protože depresivně parádní příběhy od Bartosze Sztybora by si lepší kresbu dozajista zasloužily. I přes tuto vadu na kráse ale nemohu popřít, že Zaklínač: Nářek čarodějnice byl jeden z nejlepších příběhů s Geraltem, které jsem kdy přečetl (Sapkowského nevyjímaje). Atmosféra temného zaklínačského světa na mě dýchala z každé stránky a doufám, že Bartosz Sztybor napíše i další díl ze série. Snad už ale s více oku lahodící výtvarnou podobou.
RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW
Hodnocení
Příběh, postavy, zvraty a napětí za plný počet, bohužel to dolů sráží nehezká vizuální stránka.
Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!