RECENZE: Aldebaran (MDEK) – Leo

Mistrovská díla evropského komiksu nás v minulém díle překvapila parádní grafickou novelou Šninklova veliká moc, která dostala od mé maličkosti zasloužený plný počet bodů. A to i přesto, že dodnes pletu při výslovnosti její název. Komiks nastavil laťku až do nebes a zaujal první místo na pomyslném žebříčku mých nejoblíbenějších obrázkových knih. V dalším díle v edici MDEK s názvem Aldebaran opustíme Šninklův kouzelný svět plný skřítků, trpaslíků a polonahých žen a vydáme se na 64 světelných let vzdálenou planetu Aldebaran 4 plnou vody, slunečních paprsků, zvláštních tvorů a… samozřejmě polonahých žen. Už 29. díl série je tady a po fantasy se tentokrát připravte na pořádné sci-fi!

Jak už bylo výše řečeno, příběh komiksu Aldebaran nás zavede na stejnojmennou planetu, kde byla založena první lidská kolonie mimo Sluneční soustavu. Bohužel díky nově vzniklým potížím s mezihvězdným cestováním a poruchou komunikačního satelitu, zůstane kolonie zcela odříznuta a odkázána sama na sebe. Od přerušení kontaktu se Zemí uplyne 100 let, technologický vývoj se mezitím na planetě zastaví, lidé se adaptují a jejich životy více či méně plynou dál. Po čase se ale probudí neznámá hrozba z oceánu, zničí jednu přímořskou vesnici a uvrhne do dobrodružství dvojici teenagerů, kteří budou muset rychleji dospět a přijít nové záhadě na kloub. A nebezpečí z oceánu není to jediné, co na ně ze stínů číhá.

Pro české čtenáře nepříliš známý brazilský výtvarník a spisovatel s pseudonymem Leo připravil zábavné sci-fi dobrodružství odehrávající se na pozadí politického dramatu o vládnoucí diktatuře, ve kterém zkombinoval teenagerskou romantickou akční komedii s mysteriózním soft hororem. A tahle kombinace zabalená do slunečného a písčitého prostředí tílek a krátkých šortek na Aldebaranu funguje bezvadně. Hlavní hrdinové se kromě problémy s dospívání, prvními láskami a sexuálními zkušenostmi, musí vyrovnat i s nemilosrdnou diktaturou tyranů, kteří neváhají zvyšovat porodnost nucenou inseminací. A aby toho nebylo málo, tak nesmíme zapomenout, že v oceánu existuje nepřítel, která může zničit celé lidské osazení planety.

Trochu moc na obyčejného kluka a dívku, dva naše hlavní hrdiny, kteří se k sobě dostali omylem a vlastně se tak trochu nesnáší. A v nich dvou tkví kouzlo celého komiksu. Přestože je Mark ťulpas a Kim lehce otravná, obě postavy si zamilujete a s radostí budete pozorovat jejich neshody, kočkování, hašteření a neuvěřitelnou chemii. Než si ale k sobě najdou cestu, čekají na Marka první milostné eskapády, které patří k tomu nejzábavnějšímu v celém komiksu. Jasný, není moc uvěřitelný, že má Mark určitou erotickou chvilku v podstatě s každou ženou, kterou v komiksu potká. Dostane ale párkrát i přes prsty a je opravdu zábavné jeho snažení pozorovat.

První dvě alba sledujeme přímočarý příběh putování dvou hlavní postav a až v půlce třetí se příběh roztříští na více front, kdy se do popředí dostanou i vedlejší postavy. Děj pak trochu ztrácí tempo, ale díky tomu více prozkoumáme systém kolonií a život ve městech a autor nám nastíní problémy s vládou, která vytvořila policejní stát ovládající církev i tiskoviny. I když se pak všechny postavy dají postupně dohromady a společně čelí té největší hrozbě, příběh už nikdy nemá takový spád, jako když byly v čele jenom Mark a Kim. To je znát zejména v pátém albu, kdy se oba na chvíli odpojí od hlavní skupiny a putují jenom spolu.

Co se týče výtvarné stránky komiksu Aldebaran, díky zasazení na jinou planetu, mohla autorova fantazie ohledně fauny a flory jít různými směry a vytvořit prapodivné rostliny a bytosti nekonečných možností. Leo se u různorodého prostředí ale unést moc nenechal a nabídl nám místo toho krásné středomořské vesničky a městečka zalitá sluncem a hluboké nekonečné oceány. U kreatur obývající svět, který je tvořen z 90 % z vody, se naštěstí autor odvázal a představil nám několik fantaskních a monumentálních obyvatel hlubin. Jen s jedním tvorem jsem měl trochu problém. Lidské postavy jsou sice nakresleny anatomicky přesně, hodně přitažlivě a s povedenými detaily jako je obrys opálení a podobně, nemohu ale popřít, že jejich obličeje vypadají nehezky. Převážně když mají znázornit některé emoce jako je strach, překvapení nebo třeba radost. Ale kráse je subjektivní, že ano.

Překonání Šninklovi veliké moci se určitě nekoná, přesto mě dokázal svět Aldebaranu pohltit a chci si o jeho krásách, tajemných věcí a záhad, ale i o dalších příbězích obyvatel kolonie, přečíst víc. Přestože byl příběh Marka a Kim uspokojivě ukončen, doufám, že se díky Nakladatelství Crew do Aldebaranu ještě podíváme, protože konec celého komiksu vypadal teprve na začátek celé ságy. Snad se dočkáme.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!