RECENZE: Batman – Černé zrcadlo – Scott Snyder

Nakladatelství Crew přináší další kousek z edice Legendy DC, a pokud někdo pochybuje o tom, kdo je největší hvězda tohoto vydavatelství, tak vězte, že opět jde o kousek, kde je v hlavní roli Batman. Tedy, jak se to vezme. Bruce Wayne totiž není úplně po ruce, ale podsvětí Gothamu nespí, tak na jeho místo zaskočí Dick Grayson, který donedávna netopýřímu muži pomáhal jako Robin.

Poznáte rozdíl? Vlastně ani moc ne. Dick stejně jako Bruce ztratil rodiče, vede podobně ponuré řeči a je stejně zdatným bojovníkem, jak detektivem. Ale malá drobnost jej přece od Wayna odlišuje. V srdci si nosí přeci jen optimismus, a tak si občas dovolí úsměv. Nezničí ale prohnilý Gotham tyto poslední záchvěvy Dickovy obyčejné lidskosti.

Komiks se skládá z několika krátkých příběhů, které zdánlivě mohou stát jeden bez druhého, přesto jsou ale nitky jejich vyprávění propleteny do sebe. Nejdřív městem začnou otřásat vraždy, ve kterých hrají prim slavné nástroje gothamských padouchů. Poté čelí bankéřka, která je shodou okolností dcerou slavného mafiána, nátlaku a vydírání, které vyústilo ve vpašování mrtvé kosatky do její banky a do toho všeho se do Gothamu vrací syn Jima Gordona, který asi geny nepodědil, protože je to psychopat. Ale s otcem a vlastně celou rodinou se snaží sblížit, protože se prý vyléčil. Dá se ale takovému člověku věřit?

Batman – Černé zrcadlo přináší velice temné vyprávění, které je prodchnuté noirem stejně jako komorní atmosférou. Nejde o žádný megalomanský event, se kterými se Scott Snyder snažil vytahovat v pozdějších letech, ale o poctivou detektivku, které vládne strach a hnus města Gotham. Jak kdyby tady Scott vydestiloval to nejtemnější z této zvrácené megalopole a tuhle temnotu nechal rozlézt po stránkách komiksu. Člověk se při čtení úplně cítí ulepený tím hnusem, kterému musí Dick a další, co mu pomáhají, čelit. Sakra, jen si to vemte, co za šílence dostane do banky mrtvou kosatku jen proto, aby dal najevo, co si myslí o jejím vedení, které nechce mít s gangstery nic společného. 

Vyjma klasického pátrání a nějakých klasických bitek ve stylu netopýr vs. někdo další se vyprávění soustředí právě na Gordona, který má v příběhu takřka stejně velkou úlohu jako Batman. Jeho osobní pohled na Gotham i komplikovaný vztah se synem právě městu nastavují zrcadlo a zároveň je jakýmsi filozofickým referátem na téma, jak v životě a v člověku vzkvétá zlo. Ano, tenhle komiks je o zle v mnoha podobách. Pokud si ho čtenář při listování připustí k tělu, musí cítit pochopitelné opovržení nad Gothamem a pak chápe, že třeba Ra’s al Ghul chtěl tuhle kolébku neřesti vymazat z povrchu zemského. Ale co když má díky dobrým lidem pořád tohle město šanci?

Temnou a ponurou atmosféru podtrhuje kresba ilustrátorů Jocka a Francesca Francavilly, která se svým způsobem může zdát na první pohled ošklivá. Přitom jde ale o bravurní způsob, jak tenhle příběh ještě více posunout a syrovost toho, co zakouší hlavní hrdinové, ještě více dokreslit. Jde o netradiční grafické pojetí, které drsnost a brutalitu vyprávěného správně akcentuje a i díky tomu bylo tak snadné čtení propadnout. Stejně tak zaujme zajímavá práce s panely, které bývají jakoby poházené a vnořené do větších obrázků, mnohdy z nich objekty vystupují, někdy si zase vystačí bez ohraničení a vlastně panelem v pravém slova smyslu nejsou.

Černé zrcadlo je setsakramentsky poctivý batmanovský příběh, který se nesnažil nějak zásadně revidovat netopýří mýtus, ani přijít s nějakým brutálně šokujícím twistem. Jen nechal Dicka, který se musel chopit kápě, a ostatní (zejména Jima Gordona) brodit se bahnem prohnilého Gothamu a depresí jejich vlastních životů. Díky netradiční, ale zajímavé kresbě, a zejména díky silnému scénáři se podařilo vytvořit skutečně nadprůměrný thriller s místy až hororovou atmosférou, který vás strhne.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Libo-Wan Kenobi

I am ONE with the Force and the Force is with me!

Geek and Proud!