RECENZE: Zelený rytíř - středověká báje v artovém hávu

Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů, nepokojem zmítaná zem zrodila hrdinu. Byl to Gawain, teda on to vlastně nebyl zrovna hrdina… Sir Gawain je nejmladším z rytířů Artušovy družiny, jeho synovec, nezažil války, neprokázal nikdy ctnost, přesto je to trochu frajírek. Svůj čas raději tráví v krčmě a v nevěstinci u oblíbené konkubíny, dokud během vánoční hostiny nedorazí Zelený rytíř a nepřednese svou výzvu.

Že se kterýkoliv rytíř jemu může postavit, a že pokud mu způsobí zranění, na oplátku on rytíři stejné zranění způsobí příští Vánoce při setkání v jeho zelené kapli. Výzvu přijme právě svéhlavý Gawain a když mu Zelený rytíř jen nastaví hlavu, po kratším váhání ji setne. Zelený rytíř svou hlavu zvedne a odjíždí s tím, že se těší, až se za rok potkají.

Irský režisér David Lowery se rozhodl adaptovat středověkou báseň ze 14. století Sir Gawain a Zelený rytíř. Jde aspoň pro mě (ale věřím že pro většinu) o neznámé dílo, které staví další vrstvu k artušovskému mýtu, který evidentně fascinuje lidi napříč staletími a fascinovat dál bude. Jedná se o rytířský epos, kdy právě Gawain dostane skrze náročnou cestu, kterou musí absolvovat, možnost stát se mužem a přijmout sám sebe.

Zelený rytíř je pravověrná artovka se všemi plusy i mínusy, které vás u podobných filmů napadnou. Je náročná na sledování kvůli pomalému tempu bez nějakého většího děje, všechny postavy mluví jemným uklidňujícím hlasem hodícím se do amerického veřejnoprávního rádia, režisér se nebojí předkládat bizarní výjevy, jako je mluvící liška nebo pochodující obři údolím bez většího vysvětlování. Přesto pokud se naladíte na správnou notu, minimálně vizuální stránkou se vám film bohatě odmění.

Záběry na irské lesy a pláně, kterými Gawain prochází, jsou bez přehánění úchvatné a okouzlující. Tohle je snímek, který je pastvou pro oči, pestré barvy a bohaté výjevy, úhly, se kterými pracuje kamera, se vypalují svojí intenzitou až do mozku. Obrazy podbarvuje hudba, která asi není až tak zapamatovatelná, ale k tomu, co chce film sdělit, se hodí.

Svým způsobem mě překvapil příjemně i herecký ansámbl, který dal režisér dohromady. Jakkoliv je Dev Patel pro takovou roli zvláštní volbou, Gawain mu sedí. Jak role floutka, jenž má místo u kulatého stolu jen kvůli svým pokrevním svazkům, tak vyplašeného mladého muže, který hledá své místo v rytířském světě. Alicia Vikander má svým způsobem fascinující dvojroli, Joel Edgerton zarostlý a vousatý ve své roli jen dokresluje zvláštní kouzlo světa, ve kterém Gawain žije.

Snímek dává možnost určitě k mnoha interpretacím, čímž se těm přemýšlivějším odvděčí víc až po projekci než během ní. Ledaskomu bude připadat nudný, vláčný a táhnoucí se a vlastně je, ale třeba poslední třetina je hodně bohatá a samotný závěr ohromí mesmerizující atmosférou a emocionální hutností předkládaných obrazů a výjevů, které často beze slov řeknou víc než ty nejdelší dialogy. Finále je skutečným vrcholem filmu, který zatne klín do mozku těm, který budou film sledovat hlavou i srdcem.

Abych těm, kteří váhají, jestli je snímek právě pro ně, pomohl, napíši, že pokud se umíte naladit na filmy Terrence Malicka nebo vás třeba oslovili snímky jako Ad Astra či Ztracené město Z, budete spokojení. Pokud se artovější tvorbě vyhýbáte, obejděte i Zeleného rytíře. De facto jednoduchý příběh není pro každého, ani nechce být. Pomalým tempem jistě může spoustu lidí usoužit, ale ty, kteří na výzvu Zeleného rytíře přistoupí, si odnesou nezvyklý a obohacující filmový zážitek.

7/10

Hodnocení

Artovka, která žádá po divákovi jeho pozornost a i přes pomalé tempo a minimální vyprávění mu nic nedává zadarmo. Především vizuální stránka skýtá hotovou pastvu pro oči, ale o film, který byste si chtěli pouštět dokola, prostě nejde.