RECENZE: Deadpool – Klasické příběhy

Deadpool si srdce komiksových fanoušků získal svým břitkým smyslem pro humor a hbitým jazykem, přes který cedí hlášku za hláškou. Taky nejde pro kulku či sek katanou daleko, takže čtenáři lačnící po useknutých končetinách si ho zkrátka zamilovali. V naší distribuci se poměrně uchytil. V ČR vyšly jeho dvě samostatné série (Miláček publika stále vychází) i série s jeho kámošem Spider-Manem a pokaždé se jeho komiksy umisťovaly na špici prodejních žebříčků, takže Deadpool zkrátka táhne!

Proto se nejspíš v Crwi rozhodli, že Wadu Wilsonovi, jak zní civilní jméno tohohle degenerovaného renegáta, věnují i jeden díl z edice Legendy. V něm se objevují dva krátké samostatné příběhy, včetně Deadpoolova debutu v New Mutants, a dvě delší vyprávění, vše z devadesátých let, tedy z rané etapy jeho vzniku těsně poté, co se tenhle hrdina v hlavách Roba Liefelda a Fabiana Niciezy vylíhnul. Na závěr na čtenáře čeká také bonus v podobě komentáře ke vzniku scénáře a pár skic k tvorbě postav, takže cover art, který zaryté fandy jistě potěší.

Jinak Legendy nám doposud nabídly skutečně časem prověřené střípky komiksové historie, většinou i s nádechem velkého eventu nebo přinejmenším komiksy s pověstí díla, které se signifikantně otisklo do popkultury, jako třeba Millarovu Občanskou válku nebo Batmana Mikea Mignoly. U Deadpoola mám dojem, že jde spíš o vítězství v soutěži popularity než o tak důležitý zářez, který by si vznosné označení “Legenda” zasloužil. To jen tak pro začátek.

Ono totiž jde o klasického Deadpoola, který skáče skrz panely, kosí padouchy, hláškuje, ale vlastně žádný velký game changer se nekoná. Definici legendární bych udělil ještě tak prvnímu příběhu, tedy Deadpoolově debutu, který jako jeho první komiksová účast asi ze své podstaty tento statut naplní. Jinak se dočkáme toho, jak Deadpool spolu s Weaselem pasou po tajemství ultimátní zbraně, které zůstalo po zesnulém Tolliverovi, Deadpoolově dřívějším zaměstnavateli. A jelikož jde o atraktivní kořist, pátrá po ní spousta dalších tvrďáků. Což přináší spoustu prostoru pro možné konfrontace a situace, kdy je potřeba tasit zbraň.

V druhém delším příběhu jde Wadovi zase po krku Black Tom Cassidy, o kterém si náš ukecanej žoldák myslel, že je mrtvý, a ten má k ruce Juggernauta, kterého se nebojí použít. Demolice a zkáza je tam, kde se tihle kohouti potkají, zaručena. Dočkáme si i trocha romantiky se Siryn, protože i Deadpoolovo prohnilé srdce touží po lásce, a do toho se tam motá Banshee. A jelikož Tom, Siryn i Banshee jsou příbuzní, jsou z toho hotový velmi křehký vztahy. Jako jednohubka knihu uzavírá krátký příběh, kde se Deadpool potká se Sasquatchem a kanadským superhrdinským týmem Alpha Flight, kdy Wade ukáže, že není prohnilý úplně skrz na skrz. Prostě klasický antagonista, ne záporák.

Veškeré zápletky se podřizují Deadpoolově povaze a dávají mu prostor proto, aby mohl řádit, jak to umí jen on. Proto z něj padají fóry, které překlad Štěpána Kopřivy a Darka Šmída upravuje českým reáliím, což ne každému může sedět. Přeci jen globální znalost čtenářů se prohlubuje a možná není nutné vše takhle transformovat na naše prostředí, pro mě se ale vyloženě o mínus nejedná. Jinak rvačka střídá rvačku, přestřelka zase rubanici na meče, kvéry jsou velké a dámy lepé. Chtělo by se napsat, že jde o klasický produkt 90. let, ale moje zkušenost je taková, že Deadpool je takový dodnes. A je to dvojsečná situace. Jde na jednu stranu o akční komiks, který i díky svému tempu vyloženě nenudí, na stranu druhou je trochu o ničem a já se asi Deadpoolovi budu muset začít vyhýbat. I když jsme podobně staří, (BOOMER ALERT!) je vidět, že si s ním úplně nerozumím. Což je fér zmínit! Někoho zkrátka lítá řež, obhroublé hlášky a freneticky dávkovaná akce prostě uspokojí víc. Já si v tomhle ohledu třeba rozumím spíš s Lobem, který z brutality umí podle mě vytěžit víc.

Když přijde na kresbu, tak u některých příběhů je větší měrou, u některých méně, znát, že se na ní podepsal zub času. Barvy mnohde působí vybledle, práce s obličejovými rysy vázne. Akorát poslední příběh se Sasquatchem zaujme stylem, který mi něčím připomněl animáky z Cartoon Network, čímž oproti zbytku sborníku trochu vynikne. Pochválit ale můžu práci s postavami, kdy jednotliví hrdinové či padouši působí správně sošně, jak se na takové bijce sluší a patří. Ale jako celek mě ilustrace dvakrát prostě neoslovila, i kvůli tomu, že akce působila mnohdy nepřehledně.

Ze sběratelského hlediska ale fandové Deadpoola jistě ocení, že se jedná o poctivý svazek o 268 stranách v tvrdé vazbě. Světle modrá obálka, na které ukecaný žoldák ve svém rudém spandexu vyloženě září, vybízí k tomu si komiks vystavit někde v popředí své knihovny.

Abych nabídnul nějaké shrnutí, myslím, že můžu s čistým svědomím napsat, že kdo holduje odlehčenějšímu komiksu, který je plný akce a vtipu, toho Deadpoolovy klasické příběhy nezklamou. Pokud jste se již do křížku s tímhle šílencem dostali, nejspíš víte, co čekat, a jestli vám sedí. Navzdory tomu, že se Wade propracoval do “Legend”, vás čeká jeho klasika plná tradičního kydlení s vtipem na rtu. Nic víc, nic míň, sluší se dodat.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Libo-Wan Kenobi

I am ONE with the Force and the Force is with me!

Geek and Proud!