RECENZE: Nanits Chronicles – Robert Kaločai, Michael Petrus

V době, kdy se celý svět stále krčí strachy před netopýří nemocí, není nic lepšího než si vyčistit hlavu a oddychnout si od toho všeho hnusu u dobrého filmu, knížky, deskovky nebo třeba komiksu. Z filmů můžu doporučit například 12 opic nebo Já, legenda, z knih by vás mohl na chvíli zabavit Albert Camus a jeho Mor, a rozptýlit a pobavit se můžete také u deskové hry Pandemic. No a co dobrý komiks? A nejlépe, aby byl v češtině. Tak přesně pro vás tu je nová grafická sci-fi novela Nanits Chronicles od Nakladatelství Epocha, jenž nám představí svět budoucnosti, který prošel pandemií a uzdravil se díky zázračné sloučenině, léku jménem Nanits.

Ambiciózní komiks Nanits Chronicles od autorů Roberta Kaločaie a Michaela Petruse nám nabídne tři povídky odehrávající se v alternativní (možná se to stane, kdo ví) budoucnosti naší planety. Každá má jiný žánr, postavy, prostředí, styl vyprávění a společným pojítkem je virové onemocnění flua, které změnilo fungování společnosti a v podstatě lidstvo samotné. První, čistokrevná sci-fi povídka, se zaměří se na Marťanku Niu, která se v roce 2177 zúčastní technologické výstavy na Zemi a zaplete se do událostí spojené s lékem Nanits. Autoři si to nejlepší neschovávali a komiks odstartovali jednoznačně nejpovedenějším příběhem ze všech. Děj příjemně odsýpá, hlavní postava je sympatická a čtenář s napětím sleduje, jak postupně odkrývá jednotlivé vrstvy záhadného spiknutí, do kterého se náhodou připletla. Dočkáme se i hodně povedené akce, která je plynule a čistě nakreslena.

V druhé povídce se podíváme do minulosti naší budoucnosti, přesněji do roku 2056, kde nám tvůrci předloží klasický westernový příběh o pomstě. Povídka sice překvapí svou ponurostí a temnotou, ale předchozí příběh mě dokázal vtáhnout víc. Ilustrace mi úplně nesedla, vyprávění se trochu táhne a k hlavní postavě jsem si nedokázal vytvořit žádný vztah. Na druhou stranu jde o dost nekompromisní a drsnou záležitost, která jako popis bezútěšného světa sužovaného smrtící pandemií funguje dokonale. Ale přesto se nemohu zbavit dojmu, jestli není v knize tenhle příběh tak trochu navíc. Po přečtení celých Nanits chronicles mi to tak připadá, úplně mi ke zbytku nezapadl, ale snad se mýlím a tahle povídka se do příběhu zakomponuje víc v budoucnu, pokud se dočkáme dalších příběhů.

V poslední povídce se vrátíme zpátky do budoucnosti do roku 2225. Hlavní postavou je detektiv Frinkle, který pase po nelegálních výrobnách napodobenin Nanitsu, jenž nabízejí řešení pro obyvatele, kteří si pravý Nanits nemohou dovolit. Příběh se nejdřív tváří jako noirová detektivka přenesená do futuristických kulis, přičemž operuje s potřebnými atributy, které zahrnují cynického hlavního hrdinu, flashbacky a samozřejmě všudypřítomný Frinkleho voiceover, který občas trochu úmorně popisuje vše, co se mu stane. Místo detektivky ale ve skutečnosti dostaneme spíše zábavnou a krvavou akční jízdu, kde hlavní hrdina vcelku drsným způsobem zabíjí všechny, které potká. Tady můžete úplně vypnout mozek a oddat se příjemné bezmyšlenkovité řežbě.

Tři příběhy z různých časových období tvoří komplexní pohled na vývoj světa a události, které formovaly jeho podobu. Jemné detaily a pozadí vyprávění vykreslují nádherný futuristický svět, který budete mít velkou chuť probádat. Už povedený úvodní prolog, který nám poutavě popíše to hlavní v budoucím vývoji lidstva, se povedl na výbornou. Na pár stránkách nám srozumitelně popíše přes 150 let dějin naší planety. Informace o historii našeho budoucího světa jsou doplněny ilustracemi, které k textu perfektně sedí a čtenáře hned od začátku naladí na tu správnou notu. Epilog knihy zase spojí příběhy k sobě (nebo alespoň ten první a poslední) a navnadí na další díl. A ten by měl doufám přijít co nejdřív, protože de facto ani jedna povídka není pořádně ukončená…

Kniha velká jako kráva a všechny příběhy končí otevřeným koncem! Každá z povídek se rozjede a utne přesně ve chvíli, kdy se příběhy dostanou do bodu, po kterém by nás měla čekat pořádná akce či zásadní posunutí v ději. Nebo se to tak aspoň tváří. Když se to stalo u prvního příběhu, pocítil jsem zklamání, protože povídka mě pohltila a já se chtěl dozvědět víc. To samé se stalo i u dalších příběhů. Tam už jsem byl alespoň připraven, že se uzavřeného konce nedočkám. U projektu, jehož realizace trvala 16 let, bych očekával, že autoři nebudou sázet tolik na to, že komiks bude mít úspěch a dočká se dalšího dílu.

Pokud by totiž vytvoření dalších dílů zabralo pokaždé stejný počet let jako u toho prvního, tak bychom se například třetího svazku mohli dočkat v době, kdy už by se měla odehrávat povídka Intermezzo (2055). To samozřejmě přeháním a doufám, že pokračování vyjde co nejdřív, protože Nanits chronicles nabízejí čtivý a napínavý příběh. Autoři vytvořili propracovaný a promyšlený svět, který nám chtěli vykreslit co nejpodrobněji, a to mělo bohužel za následek, že se vyprávění trochu protáhlo a v půlce (asi?) muselo skončit. Jestli se ale pokračování dočkáme, máme se na co těšit. Karty jsou rozdány a vývoj slibuje napínavý děj hned od začátku druhého dílu.

A teď se zaměříme na to, co dělá komiks jedinečným na trhu českých komiksů. Kresba. Když otevřete komiks na jakékoliv stránce u prvního a třetího příběhu, naskytne se vám pohled na opravdu precizní práci. Kreslíři používají čisté tahy a syté barvy. Kombinace temných a neonových barev dodává komiksu parádní cyberpunkový nádech a vypadá to jedním slovem nádherně. Akce je přehledná a dynamická, emoce postav uvěřitelné a celkově detailní ilustrace přidávají na atmosféře komiksu. Druhá povídka na to jde ale trochu jinak. Více se stínuje, linky jsou občas neúplné nebo vyzní do ztracena. Některé obrázky tak působí zmateně a chvíli vám může trvat, než vám dojde, kdo je vlastně kdo. Při akci se budete ztrácet a občas ani nebudete vědět, co se právě děje. K ponurému ději se styl kresby hodí, jen by mohl být o fous přehlednější.

Přestože se komiks jmenuje Nanits, tak není hoden svého jména, protože na nic rozhodně není. (“Ho ho ho”). Z prvního dílu je cítit velký potenciál a grafická novela má rozhodně nakročeno patřit k těm nejlepším českým komiksovým počinům. Ale statut takové výjimečnosti se podle mě definitivně potvrdí s druhým dílem. Kvůli otevřeným koncům působí scénář neuceleně, takže bych si radši jednou přečetl všechny příběhy v kuse. Jinak střídání žánrů u povídek působí svěžím dojmem a kdo má rád sci-fi, postapo nebo cyberpunk, bude z komiksu jistě vcelku nadšen. Co jsem koukal, tak Nanits se dá sehnat zhruba za pětikilo a kousek, což je vzhledem k pevné vazbě, čtyřem stům stránek plných barevných obrázků a nádhernému přebalu, hotový pakatel. Nanits Chronicles si prostě koupit chceš! Kéž by rovnou s druhým dílem.

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ EPOCHA

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!