RECENZE: Zvrácená – Haruto Rjó

Urban legendy patří k mým oblíbeným už od doby, kdy jsem si poprvé přečetl první díl Černé sanitky. Sborník městských historek, které vám vaši kamarádi vyprávějí ve stylu: „Bratrancovi mého kamaráda se prej stalo…,“ obsahuje zábavné a zaručeně pravdivé příběhy, jenž se léta letoucí tradují z úst do úst. Každá země stoprocentně nějaké takové historky má a nejinak tomu je i v Japonsku. Jenže naši milí Japonci mají hranice vkusu a toho, co je normální a ještě snesitelné, trochu posunuté. Manga Zvrácená se zabývá jednou takovou městskou pověst a už podle názvu vám může být jasné, že to bude pořádně zvrhlá záležitost.

Legenda o záhadné lolitě praví, že pokud v noci potkáš mladou dívku, která ti položí otázku, zda máš mladší sestru a ty, jakkoliv odpovíš, zpečetíš svůj osud. Mladý student výtvarné školy Kazuki jednou v noci při návratu domů uvidí zvláštně oblečenou dívku s deštníkem, kterak si mezi pytli odpadků u popelnic v klidu sedí a jen tak si hoví. Cesta domů bohužel vede kolem ní, a tak se Kazuki vydá jejím směrem, doufajíc, že se nic nestane. Marná naděje. Když kráčí kolem, dívka mu položí již dříve zmíněnou otázku a Kazuki, pyšný bratr, na ní kladně odpoví. A začnou se dít věci. Nemilé a ošklivé.

Všechna čest Kazukimu, že při pohledu na děsivě divnou holku s deštníkem a zvláštním oblečením sedící v bordelu, nevzal nohy na ramena a nezdrhnul. Kdyby se to stalo mě, už dávno bych byl pět bloků od ní a řval: „Panebože ať mě nezabíjí, prosíííííím.“ Bohužel ne každý má tak vyvinutý smysl pro přežití jako já, a tak se Kazuki dostane do víru podivností, zvráceností, hnusu, strachu, mučení a vražd. Podivná dívka se mu několikrát vloupá do bytu, sleduje ho, pronásleduje a začne být nebezpečná vůči ostatním v jeho okolí i vůči němu samotnému. Ale nedělá to bezdůvodně. Chce jednu jedinou věc. Stát se jeho malou sestřičkou…

Manga Zvrácená používá všechny hororové klišé, na které si vzpomenete. Nikdo hlavním postavám nevěří, dokud není pozdě? Je to tam! Hlavní postavy se rozdělí, i když je to největší hloupost? Také! Oběti utíkají a vrah se za nimi loudá? Jakbysmet. Navštívíme opuštěné budovy a blázince? No jistě! Lidé čmárající po zdech? Samozřejmě! Postavy si o svém nepříteli vyhledají informace na internetu (novější horory). Taky! Nesmíme zapomenout ani na klasickou scénu z tělocvičny a šaten na střední škole, kde vrah zamkne všechny únikové cesty a objekt svojí touhy pak honí po chodbách.

Všechna známá klišé jsou ale zakomponována do příběhu tak citlivě a profesionálně, že neruší a ani v nejmenším nepůsobí směšně. Nemůžu s čistým svědomím říct, že bych se úplně klepal strachy, ale stísněný pocit jsem po celou dobu čtení měl a dost často jsem četl rychleji, jen abych měl ty děsivé situace už za sebou a věděl, co se stane dál. Hutná, až ochromují atmosféra, která postupně nabírá na síle, způsobí, že mnohdy nebudete napětím ani dýchat. Kdybych zfilmovanou mangu viděl na plátně, tak se asi poseru strachy. Je vlastně celkem překvapující, že o tom ještě nikdo nic nenatočil. Skvělý námět i příběh manga rozhodně má.

Hmatatelná bezmocnost, strach a bolest hlavního hrdiny na čtenáře působí skličujícím dojmem a brzy vám tak nějak bude jasné, že tohle dobře nedopadne. Jen už pak záleží, jak moc se dívka na Kazukim před smrtí vyřádí. Ale i tak v duchu máte zrnko marné naděje, že se dočkáte šťastného konce. Jenže i smrt může být pro hlavního hrdinu šťastná, pokud už nebude dál trpět. A bolesti nám manga nabídne dost. Ne nadarmo se komiks jmenuje Zvrácená a záhadná lolita dělá svému přízvisku čest. Dočkáme se tedy hodně mučení, vraždění, nechutností a morbidit. Ty jen přispívají k celkové bezútěšnosti, který ve vás manga při čtení vyvolává. A to od správného hororu očekáváme.

Vizuální ztvárnění záhadné lolity nemá chybu. Z kresby je přímo cítit, jak nechutná a odporná bytost to je. Děsivé oči a zvrácený úsměv dokáže nahradit nevinným pohledem tak dokonale, že přepínání mezi různými rolemi vytváří perfektní kontrast, který ve čtenáři vzbuzuje větší děs, než kdyby vypadala šíleně pořád. Použití tenkých čar a stínů v ilustracích působí na čtenáře trochu nepříjemně a jen dotváří dojem hrůzy, které se na náš ze stránek řítí. Speciálně celostránkové panely vypadají živě, jako by na nás mohla lolita vyskočit a začít nás hned mučit nebo týrat. Několikrát jsem si u čtení vzpomněl na horor Kruh.

Japonci horory prostě umí. Po Rybách a Baloncích oběšenců (Junji Ito) jde o další podařeně děsivou manga záležitost přeloženou do češtiny (škoda, že nemá i stejný formát). Sám autor dokonce na Junji Ita odkazuje příjmením hlavního hrdiny (prosím nepřechylujte japonská jména, paní Itóová zní příšerně). Kromě hlavního příběhu dostaneme na konci ještě dvě malé strašidelné příběhové jednohubky, které ukazují, že Rjó dokáže rozehrát pořádné divadlo i na menším prostoru. Kdo má rád horory, napětí, stísněné pocity, trochu té morbidity a děsivou atmosféru, měl by si komiks Zvrácená pořídit! A nás ostatní, co si to už přečetli, čeká za chvíli manga Spirála!

RECENZNÍ VÝTISK POSKYTLO NAKLADATELSTVÍ CREW

Honzík Křepelka

Ó fretná chrochtobuznosti! Tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to! Geek and Proud!